Změny plynoucí ze Zákona o obchodních korporacích

Dvojí právní úprava: ZOK a obchodní zákoník

Klíčové ustanovení § 777 ZOK ve svém 4. odstavci konstatuje, že ustanovení obchodního zákoníku, která upravují práva a povinnosti společníků a nejsou v rozporu se ZOK, nebo se od nich neodchýlili společníci ve společenské smlouvě, zůstávají v platnosti a jsou obsahem společenské smlouvy.

Znamená to tedy, že na tyto společnosti, které se nové úpravě nepodřídí, dopadají dvě právní úpravy – úprava dle již zrušeného obchodního zákoníku a zároveň ustanovení zákona o obchodních korporacích.

Zásadní nevýhodou tohoto stavu je skutečnost, že rozsah aplikovatelných ustanovení „starého“ práva je sporný. Lze se proto domnívat, že pro většinu společností bude podřízení se ZOK jako celku vhodné, čímž se zamezí mnohdy matoucímu prolínání staré a nové právní úpravy a s tím nutně související právní nejistotě společníků a jednatelů společností.

Generální opt-in

Do 1. 1. 2016 je dle § 777 odst. 5 ZOK možné se zcela podřídit zákonu o obchodních korporacích, tedy učinit tzv. „generální opt-in“. Tímto lze předejít nebezpečným nejasnostem plynoucím z dvojí úpravy, avšak právě jen do konce roku 2015. Zda bude možnost podřízení se po uplynutí této lhůty, zůstává otázkou, nicméně jako pravděpodobné se zdá, že společnosti, které ve lhůtě svého práva nevyužily, zůstanou pod duální úpravou výše zmíněných předpisů.

Pro zachování právní jistoty a jednoznačnosti výkladu lze většině společností doporučit, aby se zákonu o obchodních korporacích podřídily. Výjimku tvoří například akciové společnosti založené dle dřívějších předpisů, jejichž nutný základní kapitál byl ve výši 1.000.000 Kč, nicméně v případě podřízení se ZOK by základní kapitál musel být navýšen na 2.000.000 Kč.

Jak se podřídit ZOKu?

K podřízení musí dojít prostřednictvím změny společenské smlouvy. Tato změna musí být provedena notářským zápisem a to u vícečlenných společností na valné hromadě či členské schůzi (u družstev) a u jednočlenných toto potom učiní společník svým jednáním. Poté musí dojít k zápisu změny údajů u rejstříkového soudu. 

Společenskou smlouvu je tedy třeba změnit a ustanovení o podřízení se ZOKu je třeba do ní zakomponovat.

Nadace a Nadační fondy

Dalším subjektem soukromého práva, kterého se dotkne datum 1. ledna 2016 jsou nadační fondy a nadace, protože právě do tohoto data mohou přizpůsobit své zakladatelské jednání úpravě zakladatelské listiny. 

Co se týče nadačních fondů, nová právní úprava je poněkud stručnější a méně formální, dává tedy zakladatelům prostor pro určité zjednodušení nadačních listin, neboť lze nyní vypustit některá ustanovení, dřívější úpravou vyžadovaná. Nový občanský zákoník rovněž nezakazuje apriorně nadačnímu fondu podnikání.

NOZ, spolky a změny stanov

Do 1. ledna 2016 musí i spolky provést určité změny, a to například změnu svého názvu, ve kterém musí být nově obsaženo slovo „spolek“, „zapsaný spolek“ nebo „z. s.“. Na změnu stanov, tak aby byly v souladu se zákonem č. 89/2012 Sb. Občanský zákoník (NOZ), mají spolky delší lhůtu než obchodní korporace, a to až do 1. ledna 2017, nicméně již od 1. 1. 2014 se rozporná ustanovení stanov nesmí používat a provést změnu stanov spolu se změnou názvu lze jen doporučit.

Zda však spolky budou mít povinnost změnit název, není v současné době úplně jisté, neboť dne 12. 10. 2015 schválila vláda tzv. „technickou novelu NOZu“, která mimo jiné upouští od povinnosti spolků měnit své jméno. Z odůvodnění mimo jiné vyplývá, že ačkoliv se lhůta stanovená ke změně názvu již chýlí ke konci, nezanedbatelná část spolků změnu zatím neprovedla. 

Tato novela, která právě míří do parlamentu, chce zavést výjimky z povinnosti uvést svůj název do souladu s NOZem do 1. 1. 2016, aby nebyl klamavý. Výjimka z povinnosti stanovené § 3042 NOZu by se měla mimo spolky vztahovat také na společenství vlastníků bytů, která dle staré úpravy musela obsahovat v názvu slovo „společenství“ a „označení domu, pro který vzniklo“. Do 1. 1. 2016 by jejich název však musel obsahovat slova „společenství vlastníků“, a v mnoha případech by tedy šlo o pouhé přidání slova „vlastníků“, což se předkladatelům novely zdá zbytečné.

Argumentem pro osvobození od této povinnosti je to, že spolky obvykle nedisponují velkým majetkem a jejich hodnota je často dána právě jen jejich zažitým názvem. Dále jsou ze všech právnických osob nadány nejvyšší mírou autonomie a fungují na bázi dobrovolnosti. Nutit je, aby změnily stávající název, pokud zde není legitimní veřejný zájem, představuje nepřiměřený zásah do jejich autonomie. K nákladům, která jsou zmíněna v odůvodnění novely patří krom nákladů na samotnou změnu jména rovněž i náklady na nové propagační materiály, vizitky, či webové stránky.