Právní aspekty provozování tepelného čerpadla

Investice do tepelného čerpadla

Tepelným čerpadlem se rozumí zařízení, které pomocí kompresoru poháněného elektrickou energií mění teplo obsažené ve vzduchu, vodě či v půdě na teplo využitelné pro vytápění, popřípadě ohřev vody. Ačkoliv investice do tepelného čerpadla není malá, s využitím stávající investiční podpory (Nová zelená úsporám, kotlíkové dotace) lze dosáhnout její návratnosti relativně brzy.

Hydrogeologický posudek

Před zahájením investice je třeba si uvědomit, že tepelné čerpadlo je nejenom stavbou ve smyslu stavebního zákona, ale je také stavbou, která zasahuje do geologického podloží v lokalitě a může ovlivnit podzemní vody. Pro vrt tepelného čerpadla je tak zpravidla třeba si nechat zpracovat hydrogeologický posudek. Nicméně v oblastech, kde jsou hydrogeologické poměry dostatečně již přezkoumány a známy, je možné například při zpracování projektové dokumentace vycházet z již známých údajů

Povolení k nakládání s podzemními vodami

Získání povolení k využití tepelné energie z podzemní vody se liší podle toho, zda je při provozu tepelného čerpadla podzemní voda čerpána, nebo je její energetický potenciál využíván jiným způsobem:

• K čerpání podzemních vod za účelem získání jejich tepelné energie je potřeba povolení vodoprávního úřadu k nakládání s podzemními vodami, které se vydává na žádost v rámci správního řízení. Toto povolení je vydáváno na omezenou dobu, nejméně však na dobu 30 let s možností prodloužení doby trvání. 
• Pokud tepelné čerpadlo nebude odebírat podzemní vodu, což je zpravidla případ právě čerpadla získávajícího tepelnou energii z podzemní vody a horninového prostředí, postačí investorovi z hlediska vodního zákona souhlas vodoprávního úřadu.

Posuzování vlivů na životní prostředí (EIA) 

Z hlediska EIA se v případě čerpadel využívajících tepelnou energii prostřednictvím zemního vrtu v naprosté většině případů neprovádí ani zjišťovací řízení. Pokud by však mohlo dojít k výraznému ovlivnění hydrogeologických poměrů v území, pak by bylo třeba situaci řešit, neboť provedení geotermálního hloubkového vrtu (tj. více než 30 metrů) spadá pod záměry kategorie II zákona, u nichž se zjišťovací řízení provádí. Rozhodující je v této věci posudek hydrogeologa. Další požadavky na stanoviska dotčených orgánů (např. stanovisko krajské hygienické stanice) již závisí na konkrétních parametrech a umístění toho kterého záměru.

Umístění a povolení stavby tepelného čerpadla

Z hlediska stavebního zákona je třeba řešit umístění a povolení realizace stavby tepelného čerpadla. Způsob řešení závisí na povaze čerpadla a jeho celkového výkonu.

• Pokud se jedná o tepelné čerpadlo do 20 kW, které není vodním dílem, lze záměr umístit a realizovat ho na základě územního souhlasu. Za vodní díla jsou považována čerpadla, která tepelnou energii získávají s využitím odběru podzemních vod. 
• Pokud výkon čerpadla přesahuje 20 kW nebo se jedná o vodní dílo, je zpravidla třeba požádat o vydání územního rozhodnutí a povolení stavby, nebo uzavřít se stavebním úřadem veřejnoprávní smlouvu, která tato rozhodnutí nahradí. U zařízení nad 20 kW je pak nutné také řešit režim užívání stavby tepelného čerpadla, a to v závislosti na jeho využití oznámením o záměru započít s užíváním stavby nebo prostřednictvím kolaudačního souhlasu (např. v případě tepelného čerpadla pro veřejné budovy). V případě, že se jedná o tepelné čerpadlo, které je vodním dílem, je třeba řešit povolení stavby a její užívání s vodoprávním úřadem.
• Pokud by tepelné čerpadlo mělo sloužit k výrobě tepla pro víc než jeden objekt jednoho zákazníka, bylo by třeba požádat o udělení licence, neboť by se jednalo o výrobu tepla ve smyslu energetického zákona.  

Riziko vracení investiční podpory

V současné době existuje hned několik dotačních titulů, které podporují pořízení tepelného čerpadla - v prvé řadě Nová zelená úsporám a tzv. kotlíkové dotace Ministerstva životního prostředí. Na výši poskytnuté podpory a vůbec na její nárok však mají vliv také další právní předpisy – zejména zákon o podporovaných zdrojích energie. Při čerpání podpory je proto nutné si ohlídat, že projekt splňuje nejen podmínky udělení dotace, ale také podmínky zákona o podporovaných zdrojích energie.

Zejména se jedná o § 25 odst. 5 zákona o podporovaných zdrojích energie, podle nějž by se investiční podporou pro tepelná čerpadla neměla zhoršit účinnost stávajících soustav zásobování tepelnou energií. Tyto soustavy zveřejňuje ERÚ každoročně na svých internetových stránkách (v současné době jich je více než 200). Údajně ne vždy dotační programy toto ustanovení ve svých podmínkách zohledňují, proto je třeba na tuto skutečnost pamatovat, neboť by podpora na projekt investora nemusela být z tohoto důvodu poskytnuta. Popřípadě by mohlo dojít i k situaci, kdy by se investiční podpora poskytnutá v rozporu se zákonem musela vracet.

Úspora elektřiny

Výroba tepelné energie z tepelného čerpadla nespadá mezi výrobu, pro kterou by byla zákonem jasně stanovena provozní podpora. Přesto může provoz tepelného čerpadla znamenat pro vlastníky objektů podstatné úspory, a to ve formě zvláštních sazeb cen za dodávku elektrické energie.

Zvláštní sazbu pro tepelná čerpadla stanovuje vyhláška č. 408/2015 Sb., o Pravidlech trhu s elektřinou. Sazba uvedené ve vyhlášce se uplatní při dvoutarifové sazbě, o kterou je třeba zažádat dodavatele elektrické energie. Podstata uplatnění dvoutarifové sazby spočívá v garanci určitého časového vymezení (nejméně 20 nebo 22 hodin denně), po které platí ceny za distribuované množství elektřiny v nízkém tarifu. Po zbývající dobu platí ceny ve vysokém tarifu, přičemž po tuto dobu musí být tepelné čerpadla (vyjma pohonu kompresoru) odpojeno.

Pevnou výši cen spadající pod tyto sazby stanovuje každoročně Energetický regulační úřad v rámci svého cenového rozhodnutí (v současné době cenové rozhodnutí ERÚ č. 8/2015), v rámci něhož jsou definovány také podmínky pro vznik nároku na tyto sazby.

Závěrem: úspory za cenu administrativních starostí 

Pořízení tepelného čerpadla s sebou nese z dlouhodobého hlediska výrazné úspory a posílení energetické soběstačnosti, avšak zároveň je spojeno se značným množstvím právním otázek, které je třeba řešit, a to jak ve fázi administrativního povolování, tak také ve fázi řešení finančního zajištění investice.

Článek jsme publikovali v časopisu Energie 21.