Home office podle novely zákoníku práce

Tzv. home office je hojně využívaná a zaměstnavateli a často nabízená zaměstnancům jako pracovní benefit, je z legislativního pohledu je však novinkou a zákoník práce se jí doposud věnuje poměrně stručně. 

Vládní návrh jde v několika oblastech víc do detailu. Nejpodstatnější změny pro home office, jež přinese, pokud bude přijat ve stávajícím znění, jsou obsaženy ve dvou nových paragrafech:

• § 317a upravuje dohodu zaměstnance se zaměstnavatelem o výkonu sjednané práce v pracovní době, kterou si sám rozvrhne. Paragraf vymezuje, které části zákoníku práce se na takového zaměstnance nepoužijí. 
• § 317b upravuje možnosti rozvržení pracovní doby pro vrcholového řídícího zaměstnance. Vrcholoví zaměstnanci (manažeři) si v praxi obvykle pracovní dobu rozvrhují sami a pracují často mimo pracoviště, neboť jejich odměna nebývá závislá na hodinové mzdě. Zákon tímto reaguje na rozšířenou praxi a promítá ji do textu zákona. 

Jak konkrétně se podmínky pro práci z domova změní po přijetí novely?

Bezpečnost zaměstnance i dat 

Kde zákon nestanovuje výjimku, platí dnes pro zaměstnance doma stejné předpisy, jako by byl na pracovišti. Zcela zřejmým příkladem je zákaz pití alkoholu nebo chování ohrožující vlastní bezpečnost - jestliže má zaměstnanec s těmito zákazy problém, nevyhne se jim tím, že bude pracovat z domu. Jsou však i méně zřejmé situace, například práce s citlivými údaji - s adresami, daty o pacientech a podobně. Jestliže zaměstnavatel například zakazuje nahrávat citlivé údaje na externí disk, prohlížet je na nezabezpečeném počítači, tisknout a vynášet je z budovy, měl by zaměstnanec mít jasno v tom, jak tato pravidla dodržovat i tehdy, když pracuje z domova. 

Výše uvedené bude platit i nadále. Návrh nového zákona navíc ve vztahu k bezpečnosti dat stanoví, že zaměstnanec musí  jednat tak, aby chránil data a údaje související s výkonem práce. 

Rozvržení práce a přesčasy 

Zaměstnanec pracující z domova dnes nemusí dodržovat žádnou pevně danou pracovní dobu, může si práci a přestávky rozvrhnout libovolně, ale v případě, že pracuje přesčas, nemá nárok na náhradní volno. Je možné se na tom se zaměstnavatelem dohodnout, avšak zákon tyto povinnosti zaměstnavateli neukládá.  

Práce o víkendu, ve svátek a v noci

Pro práci mimo standardní pracovní dobu platí to samé jako pro přesčasy: na náhradu mzdy nebo náhradní volno není zákonný nárok. Zaměstnanec by proto měl na tuto možnost myslet už v okamžiku vyjednávání pracovní smlouvy. Jestliže chce například zaměstnanec pracovat z domova a zároveň držet volné víkendy, a tedy nárokovat si příplatek za výjimečně odpracovanou směnu o víkendu, zákon sám o sobě mu toto rozvržení nezajistí. Musí se se zaměstnavatelem dohodnout sám. Návrh novely zákoníku na tom nic nemění. 

Poměr práce vykonané doma a na pracovišti

Zákoník práce nijak neupravuje, kolik času by měl zaměstnanec strávit v práci a kolik doma. Ponechává to tedy na pracovní smlouvě, dohodě zaměstnance se zaměstnavatelem nebo na interních předpisech. 

Novela výše uvedené nemění, avšak nově ukládá zaměstnavateli zamezit izolaci zaměstnance od jeho kolegů. Zaměstnanec by tedy měl mít možnost vidět se s kolegy, pokud o to stojí, a to i v případech, kdy by v pracovní smlouvě měl stanoveno, že 100 % práce vykonává z domova.

Překážky v práci 

V případech, kdy zaměstnanec nemůže vykonávat práci z tzv. jiných důležitých osobních překážek v práci, má nárok na náhradu mzdy pouze ve vybraných případech. Těmi jsou úmrtí členů rodiny, vlastní svatba nebo stěhování. Návrh nového zákoníku na tom nic nemění.

Vybavení k práci z domova

Zákoník práce nijak nespecifikuje, jaké speciální vybavení by měl zaměstnavatel poskytnout zaměstnanci pracujícímu z domova. Platí tedy obecné pravidlo, že vše potřebné má na své náklady zajistit zaměstnavatel. Podrobnosti lze stanovit dohodou. Ta se může týkat například podmínek, za jakých zaměstnanec může používat firemní vybavení k vlastní potřebě. 

Nad rámec uvedených stávajících pravidel bude nově vysloveně stanoveno, že zaměstnanec může při home office využívat vlastní nebo firemní počítač. V každém případě je však povinností zaměstnavatele, nikoliv zaměstnance, zajistit ochranu údajů, které se zpracovávají dálkovým přenosem mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem. Zároveň má zaměstnanec povinnost jednat tak, aby chránil data a údaje související s výkonem jeho práce. 

Kdo hradí náklady na telefon, internet a další náklady za komunikaci mezi zaměstnancem doma a jeho pracovištěm? Nově to bude vždy zaměstnavatel. Pro zjednodušení se obě strany mohou dohodnout na paušální úhradě. Rovněž je vhodné doporučit v případě využívání vlastního technického zařízení pro práci (například notebooku) dohodnout se se zaměstnavatelem na určitý příspěvek na údržbu či případně jinou formu kompenzace.

Kdy změny vstoupí v platnost 

Novela zákoníku práce ještě může doznat značných změn. Na tomto místě je rozebrána verze navržená Ministerstvem práce a sociálních věcí, která nyní prochází posouzením legislativní rady vlády, poté bude schválená vládou a předložena k projednání Parlamentu. Půjde-li projednávání hladce, lze očekávat, že novela zákoníku práce vstoupí v platnost v roce 2017. Rádi vám pomůžeme se na ni připravit.

Více z naší pracovněprávní nabídky