Lex plyn nabízí nástroj k odblokování nevyužívaných kapacit v síti i rychlejší povolování obnovitelných zdrojů

Konec blokování sítě nerealizovanými projekty?

Lex plyn přináší zásadní změnu v přístupu k rezervacím výkonu v elektrizační soustavě. Hlavním nástrojem je zavedení nevratné kauce při uzavírání nových smluv o připojení, ale také její doplnění do smluv stávajících. Toto opatření má ambiciózní cíl – uvolnit část z 23 GW aktuálně rezervovaného, ale nevyužitého výkonu v síti. Je však nutné být při jejím zavádění obezřetný.

„Až polovina z těchto rezervací se podle současných odhadů nikdy nezrealizuje," konstatuje právník Frank Bold a expert na energetiku Jan Bakule. Právě tyto mrtvé či spící projekty leckdy blokují připojení reálných záměrů a brzdí rozvoj české energetiky.

Jak bude nevratná kauce fungovat?

• Dosud měli žadatelé o připojení povinnost uhradit distributorovi podíl na nákladech za připojení, který se jim v případě nerealizovaného projektu mohl vrátit.
• Nově bude část této platby nevratná, což má developery motivovat k důkladnějšímu zvážení jejich záměrů již při rezervaci kapacity v síti.
• Konkrétní obrysy pravidla získají až v navazující vyhlášce, jejíž změnu aktuálně připravuje Energetický regulační úřad.

Zavedení kauce ale může mít potenciálně negativní dopad na projekty větrných elektráren, které vyžadují důkladnější přípravu. „Pokud by podle připravovaných pravidel musel developer uhradit i desítky milionů korun hned při rezervaci kapacity v síti bez znalosti místních poměrů a názorů místní komunity, zvyšuje to jeho investiční riziko v již tak rizikovém odvětví," upozorňuje Jan Bakule na možná úskalí pro větrné projekty.

Řešením by podle něj mohl být například pozdější nástup účinnosti nevratné kauce tak, aby developer získal prostor prozkoumat místní podmínky například po dobu 6 až 12 měsíců od uzavření smlouvy o připojení.

Expertní skupina Frank Bold také navrhuje doplnit systém nevratných kaucí o další motivační nástroje. „Nejprve prostřednictvím pozitivní motivace – amnestie za opuštění fronty – a posléze zavedením povinných milníků a lhůt k jejich splnění do smluv o připojení," vysvětluje Jan Bakule. Podobný systém ve Velké Británii slibuje uvolnění až 94 GW výkonu v síti.

„To by v síti uvolnilo více rezervovaného výkonu, protože by frontu na připojení měly motivaci opustit i ty stojící projekty, pro které nevratná kauce nebude dostatečnou motivací. Jde zejména o projekty, kde již bylo investováno do úprav sítě a poplatek za připojení by jim stejně propadl.“ Frank Bold letos na základě zkušeností ze zahraničí navrhl celkem 8 chytrých opatření k uvolnění kapacity sítě pro obnovitelné zdroje.

Stáhněte si studii

Větrné elektrárny i fotovoltaiky jako stavby pro energetickou bezpečnost

„Významnou novinkou v Lex plyn je pak zařazení výroben elektřiny z obnovitelných zdrojů s výkonem nad 15 MW mezi stavby pro energetickou bezpečnost. To znamená rychlejší povolovací procesy, zejména spojené administrativní procesy a omezení možnosti průtahů souvisejících řízení," popisuje Jiří Nezhyba, vedoucí advokát Frank Bold Advokáti. V praxi to mimo jiné znamená:

• Investoři mohou využít zjednodušené stavební řízení a kratší lhůty na povolení
• Proti rozhodnutí o povolení záměru nebude možné se odvolat
• Zkracuje se soudní přezkum
• Dotčené orgány nemohou prodlužovat lhůty pro vydání závazných stanovisek a vyjádření

Individuální kontroly výnosnosti

Lex plyn se také snaží zmírnit dopad kontroverzního zavedení individuálních kontrol výnosnosti solárních elektráren z let 2009-2010. Ty letos zavedl pozměňovací návrh Ministerstva financí v rámci Lex OZE 3. Povinnost se má podle Lex plyn vztahovat až na elektrárny s výkonem nad 145 kW. Úprava navrhovaná v Lex plyn by měla ulevit menším provozovatelům, přesto je změna pravidel provozní podpory pro mnohé stále problematická, zvlášť kvůli administrativní náročnosti.