V roce 2006 se po pěti letech zastupování sedláka Jana Rajtera podařilo získat pro něj adekvátní kompenzaci za to, že stát umožnil postavit v těsné blízkosti jeho pozemků průmyslovou zónu s hliníkárnou vypouštějící jedovaté dioxiny znehodnocující zemědělskou produkci.
Náš klient nejprve třicet let hospodařil na polnostech znečišťovaných litvínovskou chemičkou, než mohl po roce 1989 koupit průmyslem nedotčené pozemky v Moravěvsi u Mostu. Vybudoval zde rodinné hospodářství a netušil, že se v roce 2001 ministerstvo průmyslu rozhodne vybudovat přímo vedle jeho nejkvalitnějších polí průmyslovou zónu s hliníkárnou mexické automobilky Nemak, které byla dříve znemožněna výroba v technologickém parku v Plzni na Borských polích kvůli dopadům na životní prostředí. Pro zemědělství Jana Rajtera by to znamenalo konec. Cokoliv by vypěstoval, bylo by plné jedovatých dioxinů.
Zadání pro Frank Bold
Frank Bold se v případu angažoval od roku 2001 (tehdy ještě pod svým bývalým názvem EPS), kdy zastupoval sedláka Rajtera nejprve při pokusech o výměnu pozemků, pak při jednáních o náhradním statku a nakonec i při nabídce na odkup. Během pěti let Frank Bold soudně napadl jak nezákonné vynětí půdy ze zemědělského půdního fondu, tak jednotlivé fáze stavby a jejího schvalování – soudy ovšem většinu podnětů zamítly. Frank Bold jednal také se zahraničním investorem Nemaku a podařilo se mu přivést jeho zástupce do Moravěvsi. Když pochopili, za jakých okolností hliníkárna vzniká, od investice odstoupili.
Nejvyšší správní soud vstupuje do hry
V roce 2003 došlo k důležité změně – zahájil činnost Nejvyšší správní soud. Na ten se Frank Bold postupně obrátil s desítkou kasačních stížností, většině z nich bylo vyhověno a v návaznosti na to byla zrušena některá nezákonně vydaná povolení pro Nemak. Vzápětí kraj nabídl rodině Rajterů náhradní statek výměnou za stažení žalob, ovšem nepodařilo se mu zajistit dostatek půdy pro hospodaření. Jednání se ocitla v patové situaci.
Memorandum a kompenzace po pěti letech
V této situaci inicioval kraj na začátku roku 2006 jednání za mediace arcibiskupa. To vedlo k podpisu memoranda, ve kterém se město Most zavázalo vykoupit sedlákovy nemovitosti za cenu, která bude pro obě strany akceptovatelná, a Jan Rajter se svými právníky slíbili po vyplacení kupní ceny Janu Rajterovi neprodleně skončit příslušná soudní řízení. Ke konci roku 2006 se vypořádání podle memoranda opravdu uskutečnilo a sedlák s rodinou se z pozemků odstěhovali. Zároveň vláda na svém mimořádném zasedání odsouhlasila vyplacení odškodného ve výši 260 000 000 korun, které nařídil soud.
Pohledem klienta:
„Nebyli jsme šťastní z toho, že by o nás lidé, kteří nedokážou pochopit, co pro rolníka znamená úrodná půda, říkali: ‚Tak se nakonec stejně nechali koupit.‘ Ale chtěli jsme se nějak dohodnout, nechtěl jsem být obviněn, že svou zaťatostí připravím stovky lidí o práci v Nemaku.“
Jan Rajter, 2006