Úřady práce kompenzaci nákladů náhrady mezd za dobu krizových opatřeních v souvislosti s pandemií koronaviru v rámci programu Antivirus nepřiznávaly zaměstnancům, kteří jsou současně členy jednočlenného statutárního orgánu. Je tento postup správný?
Kdy dochází ke střetu zájmů?
Pokud jste jediným členem právnické osoby a máte zároveň uzavřenou pracovní smlouvu jako zaměstnanec, je nutné vždy individuálně posoudit, zda došlo ke střetu zájmů. Máme za to, že k němu nedochází zejména pokud je druh práce odlišný od výkonu funkce člena statutárního orgánu.
Jedná-li se například o práci lékaře, číšníka, lektora a podobně, nejde o činnost shodnou s činností člena statutárního orgánu a ke střetu zájmů nedochází. Pokud by v pracovní smlouvě byl sjednaný druh práce například „ředitel“ a byly by vykonávány manažerské nebo obchodní práce, ke střetu zájmů by již dojít mohlo.
Střet zájmů můžeme vyloučit také v případě, že se vaše pracovní smlouva včetně mzdových podmínek zásadně neliší od vašich ostatních zaměstnanců na srovnatelných pozicích. Mzdové podmínky lze srovnat i s průměrnou mzdou na dané pozici v konkrétním regionu.
Navíc pokud jste jediným zaměstnancem právnické osoby nebo jediným zaměstnancem na srovnatelné pozici, lze argumentovat i úsporou nákladů, která právnická osoba má díky tomu, že zaměstnává člena svého orgánu oproti cizímu zaměstnanci.
De iure
Uzavření smlouvy mezi členem statutárního orgánu a korporací navíc umožňuje zákon. Podle zákona o obchodních korporací musí člen statutárního orgánu o svém záměru uzavřít se společností pracovní pracovní smlouvu informovat kontrolní nebo nejvyšší orgán společnosti.
Pokud je člen statutárního orgánu zároveň jediným společníkem, logicky nikoho dalšího informovat nemusí. V takovém případě musí mít smlouvy písemnou formu s ověřenými podpisy kromě smluv uzavíraných v rámci běžného obchodního styku a za podmínek v něm obvyklých.
Podání žaloby
Vzhledem ke všem uvedeným faktům jsme přesvědčeni, že paušální odmítnutí proplatit mzdové náklady zaměstnancům, kteří jsou zároveň jedinými členy statutárního orgánu zaměstnavatele, způsobuje zásadní nerovnost mezi společnostmi s jednočlennými a vícečlennými statutárními orgány. Takové zachází je neodůvodnitelné a nezákonné.
Jak se bránit
V případě odmítnutí úřadem práce je možné se bránit prostřednictvím žaloby proti rozhodnutí úřadu práce ve správním soudnictví. Žaloba se podává u krajského soudu, v jehož obvodu je sídlo úřadu práce, který rozhodnutí vydal, a za její podání se hradí soudní poplatek 3.000 Kč.
Žalobu je nutné podat do dvou měsíců poté, kdy vám bylo rozhodnutí úřadu práce oznámeno doručením. V případě úspěchu se poté věc vrátí zpět k úřadu práce, který se bude podle právního názoru soudu znovu rozhodovat. Ohledně přípravy žaloby či konzultace konkrétního případu se na nás obraťte.
Nepodceňte přípravu podkladů
Ještě před podáním žaloby je nutné shromáždit důkazy, že odmítnutí náhrady mzdy úřadem práce nebylo správné. K nim patří například. pracovní smlouvy a mzdové výměry jiných zaměstnanců, doklad o splnění informační povinnosti, je-li ve společnosti více společníků a podobně.
Je vhodné také doložit, že pracovní smlouva nebyla uzavřena účelně pro obcházení pravidel programu Antivirus, tedy že na jejím základě probíhá práce a je vyplácena mzda již delší dobu.