V předchozím článku jsme pro vás shrnuli základní pravidla plánovaného ESG reportingu, především pak data od kdy a koho se bude týkat povinně a proč by o něm firmy měly přemýšlet i dobrovolně. Ve druhé části se podrobněji podíváme, na jaká data by se vaše firma měla zaměřit a jaká jsou specifika technologických firem.
A) klima: spotřeba energie a emise
zejména:
- Jaké množství energie firma spotřebovává a jaký je její energetický mix (včetně podílu obnovitelných zdrojů a zeleného vodíku)?
- Kolik přímých a nepřímých emisí skleníkových plynů podnik vyprodukuje?
B) zaměstnanecké otázky
například:
- Jaké je složení pracovní síly? (podle typu smlouvy, diverzity dle pracovních pozic, ohrožené skupiny)
- Jaký je rozdíl v odměňování žen a mužů?
- Jaké má firma mechanismy nápravy a jaké jsou jejich výsledky?
C) náležitá péče v oblasti udržitelnosti (due diligence)
zejména:
- Jaký proces má firma nastavený pro identifikaci dopadů v hodnotových řetězcích?
- Jaké aktivity přijímá k prevenci nebo zmírnění dopadů?
- Jak zapojuje zainteresované strany (stakeholdery)?
- V tomto případě se kromě reportingu projednává i legislativa, která by pro firmy stanovila povinnost jednat. Prvním krokem je mít nastavený firemní systém due diligence.
D) governance
- reporting rizik korupce, přijatých protikorupčních opatřeních nebo zveřejňování informací o politickém zapojení a vlastnické struktuře.
- včasné placení faktur
Specifika IT sektoru
Ačkoli technologické firmy nejsou typickými znečišťovateli a nepatří mezi klíčové transformační sektory, jako je například energetika nebo doprava, existují konkrétní ESG rizika a témata materiální specificky pro tento typ společností. Vše ovšem závisí na konkrétním obchodním modelu firmy.
Environmentální rizika bývají spojená s vysokou spotřebou energie datovými servery, případně s přepravou produktů. Firmy se proto potřebují zaměřit na svou energetickou náročnost a produkované emise. Pro technologické firmy vyrábějící hardware produkty budou zásadní i otázky cirkularity - jednak popis využívaných zdrojů, ale také odpad, recyklace a opětovné využití. Při komplexním ESG hodnocení mohou být relevantní také další environmentální dopady vázané na výrobu hardwaru. Spolupráce s dodavateli hardwaru typicky vyžaduje nastavení firemního due diligence procesu, tedy procesu náležité péče, který slouží k prevenci a řešení environmentálních a lidskoprávních rizik v dodavatelském řetězci.
Možná lidskoprávní rizika se přitom netýkají jen počátku dodavatelského řetězce, ale i koncového využití produktů. Firma by tak měla zjišťovat, zda její systém není v rukou koncových zákazníků zneužitelný, například vládou nebo problematickým režimem. Mnoho technologických společností často shromažďuje a spravuje velké množství citlivých informací. Důležitá je proto kyberbezpečnost a ochrana osobních údajů.
Vlastní nástroj pro hodnocení rizik
Například společnost Ericsson, která dodává telekomunikační technologie téměř do celého světa, používá v rámci svého due diligence procesu vlastní nástroj pro hodnocení rizik, s jehož pomocí prověřuje každou zakázku jednotlivě. Zaměřují se přitom na 4 parametry:
A) produkt
- Jaká rizika skýtá produkt sám o sobě (klasifikace rizik všech produktů ještě při jejich vývoji) - např. zpracovává produkt osobní informace?
B) stát
- Kam bude společnost produkt dodávat? Jaká jsou lidskoprávní rizika v této zemi? - zejména z hlediska svobody projevu a ochrany soukromých dat
C) zákazník
- Kdo je konečným uživatelem produktu? (např. mobilní operátor, stát), Jaké má uživatel politiky v oblasti lidských práv?
D) účel
- K jakému účelu bude zákazník produkt využívat? - např. poloha telefonu může být užívána státem k lokalizování obyvatel při přírodních katastrofách.
Posouzení všech těchto parametrů poskytne firmě finální hodnocení každé zakázky. Pro prevenci nebo zmírnění rizik pak Ericsson používá primárně:
- smluvní ošetření povoleného užití produktu
- technickou mitigaci (např. adaptace nebo odstranění určitých funkcionalit produktu)
Podle experta Ericssonu na firemní odpovědnost Théo Jaekela jsou informace o firemním due diligence stále zásadnější v komunikaci s investory, kteří tento typ dat přímo vyžadují.
Další detaily si od Théo Jaekela můžete poslechnout v podcastu Frankly speaking.
Autor: Ondřej Janků, manažer PR a kampaně, tým Odpovědných firem Frank Bold
Původní text vznikl pro Jihomoravské inovační centrum (JIC).
Chcete zjistit, jak uvést ESG reporting podle EU standardů do vaší firemní praxe?
Kupte si záznam našeho ESG workshopu z konference Bold Future