Analýza: Veřejnost vnáší do strategických dokumentů nový vhled. Jak ji zapojit?

Zajišťuje česká vláda účinnou účast veřejnosti při přípravě svých strategických dokumentů?

Na tuto otázku jsme hledali odpověď v souvislosti s právě připravovanou aktualizací Vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu dle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1999, o správě energetické unie a opatření v oblasti klimatu (dále jen „nařízení“).  Právě pro aktualizace těchto plánů vydala Evropská komise pokyny, ve kterých mimo jiné zdůrazňuje závazek členských států zajistit účast veřejnosti.

Požadavek na její zajištění je zásadní z několika důvodů. Návrh, který pořizovatel strategického dokumentu dostatečně projedná s veřejností, zvýší transparentnost celého procesu jeho pořizování. Současně lze získat od veřejnosti  jinou perspektivu na problematiku a zvýšit tak kvalitu připravovaného návrhu. Jedním z významných aspektů je také to, že návrh strategického dokumentu, který byl s veřejností konzultován, u ní získává vyšší kredibilitu a ochotu jej akceptovat.

Závazek zajistit participaci veřejnosti při pořizování Vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu (dále jen „vnitrostátního plánu“), jako strategického dokumentu týkajícího se životního prostředí, vyplývá také z Aarhuské úmluvy, dle které je Česká republika vázána. Povinnost Ministerstva průmyslu a obchodu zveřejnit návrh Vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu, včetně způsobu podávání vyjádření a úprav k němu a stanovení dostatečné lhůty k jejich podání, je mj. stanovena v zákoně o podporovaných zdrojích energie.  

Dle nařízení má Ministerstvo průmyslu a obchodu povinnost poskytnout veřejnosti včasnou a účinnou příležitost podílet se na přípravě návrhu vnitrostátního plánu, a to s dostatečným předstihem před jeho přijetím. Konkrétně má MPO povinnost zajistit, že je veřejnost informována. Za tím účelem má stanovit přiměřené lhůty, které umožní veřejnosti informovat se, zapojit se a vyjádřit své názory.

Když Ministerstvo průmyslu a obchodu zveřejnilo návrh vnitrostátního plánu, v tiskové zprávě uvedlo: „Dokument byl připraven za úzké spolupráce s ostatními resorty a ostatními relevantními subjekty.“ Návrh vnitrostátního plánu nebyl ani předmětem posouzení SEA. Dostála tak Česká republika svému závazku zajistit účinnou participaci veřejnosti? Dostane veřejnost šanci se vyjádřit k aktualizaci vnitrostátního plánu tak, jak to členským státům ukládá EK ve svých pokynech?

Jakým způsobem má být veřejnost zapojena?

Způsobů, jakým může být veřejnost začleněna do procesu přípravy strategického dokumentu, je spoustu. Širokou veřejnost lze zapojit např. vyplněním dotazníků, možností návrh připomínkovat či se účastnit veřejného projednání.

Při zpracovávání vnitrostátního plánu se ve Finsku mohli občané zapojit do online průzkumu veřejného mínění týkajícího se různých aspektů energetiky a klimatu. Ve Francii proběhlo 86 setkání se zainteresovanými subjekty (celkem s 8000 účastníky) a široká veřejnost se k návrhu mohla vyjádřit prostřednictvím online dotazníku na pro ten účel vytvořené webové stránce. Kvůli zajištění účasti veřejnosti byla založená webová stránka věnovaná přípravě vnitrostátního plánu i v Itálii.

Účast veřejnosti je třeba zajistit od samého počátku přípravy dokumentu. Při schvalování výsledného dokumentu je účast veřejnosti téměř zbytečná, protože připomínky veřejnosti (a to včetně názorů odborné veřejnosti) budou vypořádány čistě formalisticky, aby nebylo nutné dokument na základě připomínek přepracovávat. Veřejnost může zpracovateli dokumentu nabídnout řadu relevantních připomínek. I z ekonomických důvodů je vhodné, aby měla veřejnost možnost tyto připomínky poskytnout ve fázi, kdy je návrh dokumentu teprve připravován a kdy může obsah dokumentu fakticky ovlivnit.

Aby se mohla účinně zapojit, je třeba poskytnout dostatek prostoru a o délce lhůt a relevantních datech ji informovat dopředu. Délka lhůt by neměla být kratší 30 dnů (lhůta pro vyjádření se minimálně v délce 30 dnů byla při přípravě vnitrostátních plánů v Rakousku, Belgii, Finsku, Francii, Irsku a Lucembursku). 

Proti České republice již bylo v minulosti vedeno řízení před Komisí pro kontrolu plnění požadavků Aarhuské úmluvy, v rámci kterého bylo shledáno porušení požadavků Aarhuské úmluvy. Česká republika porušila čl. 7 Aarhuské úmluvy, když nezajistila dostatečnou účast veřejnosti. Jedním z konkrétních problémů byl právě ten, že lhůta pro vyjádření veřejnosti byla stanovena na jeden týden a samotné informování o možnosti vyjádřit se v této lhůtě bylo zcela nedostačující.

Za účelem umožnění participace veřejnosti je zásadní v prvé řadě její informování, a to o všech rozhodných skutečnostech. Čím více informací má k dispozici, tím větší je šance, že veřejný konzultační proces přinese kvalitní výsledky. Způsob informování veřejnosti vyvěšením návrhu dokumentu např. na webových stránkách MŽP sám o sobě nestačí.. Veřejnost musí být ze strany vlády, respektive ministerstev, aktivně informována, ať už zasíláním newsletterů, sdílením na sociálních sítích či vyvěšením plakátů. Pouze aktivní přístup ze strany pořizovatele strategického dokumentu zajistí účinnou participaci ze strany veřejnosti.

Vnitrostátní plán v oblasti energetiky a klimatu se dotýká široké veřejnosti a proto by pro jí měla být umožněna parcitipace. Jsou ale skupiny, se kterými by navrhovaný dokument měl být konzultován intenzivně – například místní orgány, spolky, akademická obec, podnikatelé, investoři a další dotčená veřejnost.

Splní Ministerstvo průmyslu a obchodu při pořizování aktualizace vnitrostátního plánu své závazky vyplývající ze zákona, nařízení a v konečném důsledku také z Aarhuské úmluvy?