Odpovědnost za odbornou radu

Odpovědnost zde znamená povinnost hradit škodu, kterou by podnikatel způsobil tím, že by zákazníkovi poradil špatně. Otázku odpovědnosti za škodu způsobenou informací nebo radou upravuje § 2950 občanského zákoníku:

„Kdo se hlásí jako příslušník určitého stavu nebo povolání k odbornému výkonu nebo jinak vystupuje jako odborník, nahradí škodu, způsobí-li ji neúplnou nebo nesprávnou informací nebo škodlivou radou danou za odměnu v záležitosti svého vědění nebo dovednosti. Jinak se hradí jen škoda, kterou někdo informací nebo radou způsobil vědomě.“

Pominu-li případy záměrně poskytnuté škodlivé rady, na které se vztahuje poslední věta, je pro posouzení odpovědnosti důležité zejména:

1. Kdo poskytuje radu: podle občanského zákoníku se odpovědnost za poskytnutou radu vztahuje na odborníka, který radí v rámci svého oboru. Nemusí o sobě přímo tvrdit, že je v daném oboru expertem. Stačí, že vykonává určitou profesi. I tehdy se má se automaticky zato, že „je schopen jednat se znalostí a pečlivostí, která je s jeho povoláním nebo stavem spojena." (§ 5 občanského zákoníku)
2. Skutečnost, že rada je poskytnuta za odměnu. Může se jednat o jednorázovou placenou konzultaci nebo radu poskytnutou v rámci dlouhodobé placené spolupráce, jako je výkon funkce stavebního dozoru nebo projektování domu. Jestliže jde o placenou zakázku, nemůže se dodavatel-odborník zříci odpovědnosti za udělené rady, ani kdyby to bylo smluvně dohodnuté (například jako omezení odpovědnosti jen na písemné výstupy práce). V případě sporu by takové smluvní ujednání mohlo být prohlášeno za neplatné.

Pro ilustraci, jak se v praxi posuzuje odpovědnost odborníka, odkazuji na náš případ reklamace vady na fotovoltaické elektrárně, která byla v rozporu s technickou normou dodána bez ochrany před bleskem a přepětím, a proto na ní první větší bouřka způsobila milionovou škodu. Firma, která elektrárnu dodala na klíč, odmítala uhradit způsobenou škodu s tím, že přepěťová ochrana nebyla předmětem smlouvy. My jsme ve sporu zastupovali protistranu a argumentovali jsme (mimo jiné) právě předpokládanou odborností dodavatele. Tvrdili jsme, že i když smlouva o dodávce fotovoltaiky nespecifikuje přímo, kterým normám ČSN má dílo vyhovovat, musí zhotovitel jako profesionál v dané oblasti dodržet všechny normy ČSN, které upravují bezpečný a řádný provoz FVE. Spor jsme vyhráli a zhotovitel musel škodu našemu klientovi uhradit.

Lze očekávat, že při posuzování odpovědnosti za udělenou radu ze strany dodavatelské firmy by soud rozhodoval obdobně. V praxi by však mohlo být problematické dokazování. Jednak dokazování přesného znění odborné rady a pak také příčinné souvislosti mezi udělenou radou a vzniklou škodou. Z toho důvodu doporučuji oběma stranám pořizovat alespoň stručné zápisy z jednání, alespoň v podobě shrnujícího e-mailu zaslaného dodatečně všem zúčastněným.

Více o našich službách pro podnikání