Korejská automobilka Hyundai projevila zájem o výstavbu továrny na 270 hektarech orné půdy v katastru obce Nošovice, a to přesto, že byly k dispozici brownfieldy v jiných místech ČR. Důvodem byla zřejmě jak blízkost Žiliny, kde už koncern jednu továrnu vlastnil, tak malebné podhůří Beskyd. Stát vyšel automobilce vstříc a poskytl jí velmi nadstandardní – a nezřídka nezákonnou – podporu, přestože pro továrnu neměl zajištěné pozemky. Obyvatelé Nošovic totiž půdu prodat nechtěli.
Změna plánu
Právníci Frank Bold (pod jeho tehdejším názvem EPS) pomáhali vlastníkům zelných lánů od počátku. Přestože měli přichystanou strategii mediálních a právních kroků proti investici Hyundai, nakonec ji nerealizovali na žádost svých klientů, vyčerpaných několikaletými spory, neustálým tlakem na prodej a dokonce výhružkami smrtí. Těsně před koncem roku 2005 podepsali pod tlakem prodej všichni.
Dohoda o omezení negativních dopadů
Vedení automobilky, které o zastavení dalších právních kroků nevědělo, však mezitím požádalo Frank Bold o jednání. Ta probíhala po několik měsíců a vyústila v podepsání Deklarace porozumění, ve které se automobilka zavázala k odstranění, zmírňování a kompenzaci negativních dopadů svého závodu a průmyslové zóny Nošovice. Bylo to vůbec poprvé, co se v České republice podařilo uzavřít komplexní dohodu s nadnárodní korporací ještě předtím, než byla zahájena výstavba její továrny.
„I v novodobé historii českého státu je možné, aby politická reprezentace před zraky široké veřejnosti vystavila občany takovému psychickému tlaku, že pak nedobrovolně prodají své majetky. Doufám proto, že se celá kauza stane mementem a odstrašujícím případem, který by se neměl opakovat.“