Kdy a jak využije společnost s ručením omezeným příplatkovou povinnost?

Příplatky společníků jsou jedním ze způsobů, jak financovat činnost společnosti z vlastních zdrojů. Ve srovnání s procesem zvyšování základního kapitálu je tento postup rychlejší a jednodušší. Příplatek má posílit vlastní kapitál společnosti aniž by posílil postavení společníka, který jej platí. Jeho podíl ani výše vkladu se nemění a nestává se věřitelem společnosti. Příplatky mohou být dobrovolné a povinné (příplatková povinnost), přičemž se vždy poskytují na základě smlouvy mezi společností a společníkem. Forma smlouvy není zákonem předepsána.

Kdy příplatková povinnost vzniká

Společenská smlouva může určit, že společnost může usnesením valné hromady společníkům uložit příplatkovou povinnost. Pokud příplatková povinnost není ve společenské smlouvě upravena, lze ji uložit pouze, pokud dojde v tomto smyslu ke změně společenské smlouvy. S takovou změnou musí souhlasit všichni společníci společnosti, neboť se jí zasahuje do práv a povinností všech společníků.

Pokud je příplatková povinnost zanesená ve společenské smlouvě, může o ní rozhodovat valná hromada. V případě, že společenská smlouva nestanoví jinak, bude  pro uložení povinnosti postačovat většina hlasů společníků přítomných na valné hromadě. Narozdíl od předchozí právní úpravy není pro rozhodnutí valné hromady vyžadovaná forma notářského zápisu. Příplatková povinnost může být uložena pouze ve formě peněžitého příplatku, což nemůže změnit ani společenská smlouva.Příplatky pak společníci poskytují podle velikostí svých podílů. To ovšem může být společenskou smlouvou upraveno odlišně.

Výše příplatků

Aby společníci věděli, jaké výše může jejich příplatková povinnost vůči společnosti dosáhnout, musí být ve společenské smlouvě také určeno, jakou maximální výši nesmí příplatky ve svém souhrnu překročit. Limit je plně ponechán na ustanovení společenské smlouvy, nicméně stanoven být bezpodmínečně musí. Pokud není ve společenské smlouvě limit stanoven, k usnesení valné hromady o příplatkové povinnosti se nepřihlíží a nemohlo by tedy vyvolat žádné právní následky.

Určení podílů, se kterými je příplatková povinnost spojena

Společenská smlouva také určí, zda a s jakými podíly je příplatek spojen. Příplatková povinnost tak může být spojena pouze s určitým druhem podílu. K němu mohou být vázána také zvláštní práva, která by příplatkovou povinnost kompenzovala. 

Co se stane, když společník příplatkovou povinnost nesplní?

V případě, že dojde k porušení příplatkové povinnosti, hrozí společníkovi obdobné sankce jako v případě prodlení společníka se splacením peněžitého vkladu. Společník musí uhradit společnosti z dlužné částky úrok z prodlení ve výši dvojnásobku sazby úroku z prodlení stanovené nařízením vlády. Společenská smlouva nicméně může určit výši úroku odlišně.

Společnost může také společníka pro porušení příplatkové povinnosti vyloučit. Bude-li ovšem mít společník více podílů, týká se vyloučení jen toho podílu, s nímž je porušení povinnosti spojeno. Společenská smlouva může toto opět určit odlišně.

Vystoupení společníka ze společnosti

Příplatkovou povinnost nelze společníkovi efektivně vnutit, proto zákon umožňuje společníkovi, který pro příplatkovou povinnost nehlasoval, hlasování se zdržel nebo se valné hromady vůbec neúčastnil, vystoupit ze společnosti ohledně podílu, na něž je povinnost vázaná. Vystoupení je nutné oznámit písemně. Vystoupit ze společnosti lze obecně do jednoho měsíce ode dne rozhodnutí valné hromady o příplatkové povinnosti, přičemž právo vystoupit ze společnosti může uplatnit pouze společník, který zcela splnil svoji vkladovou povinnost spojenou s podílem, na který byla příplatková povinnost vázána. Všechna tato pravidla lze nicméně opět modifikovat společenskou smlouvou.

Ve vztahu k příplatkové povinnosti je ve společenské smlouvě nutné upravit:

1.              Zda má valná hromada pravomoc rozhodovat o příplatkové povinnosti

2.              Jakou výši nesmí příplatky ve svém souhrnu překročit

3.              Vymezit, zda a s jakými podíly je příplatek spojen

Dobrovolný příplatek

Společník může také vložit mimo základní kapitál a nad svůj vklad do vlastního kapitálu společnosti dobrovolný příplatek, a to i mimo příplatkovou povinnost a vždy se souhlasem jednatele. Dobrovolný příplatek může být společníkem poskytnut kdykoliv, tedy jak v případě, kdy společenská smlouva příplatkovou povinnost neupravuje, tak v případě opačném.

Příplatek je přitom možné poskytnout i jako nepeněžitý. Takovou formu vkladu ocení znalec vybraný ze seznamu znalců. Odměna znalci za zpracování znaleckého posudku se určí dohodou a hradí ji společnost. Vedle odměny náleží znalci náhrada za účelně vynaložené náklady spojené s vypracováním znaleckého posudku. V případě, že společnost nevznikne, hradí odměnu společně a nerozdílně zakladatelé.

Vrácení příplatku

Valná hromada může rozhodnout, že poskytnutý příplatek (ať už dobrovolný nebo povinný) bude v rozsahu, v jakém převyšuje ztrátu společnosti, vrácen společníkovi. Vrácení příplatku pak půjde na úkor vlastního kapitálu společnosti, tedy dojde ke zmenšení majetku společnosti. Vždy bude proto nutné podrobit možnost vrácení příplatku tzv. testu insolvence. Obchodní korporace totiž nesmí vyplatit zisk nebo prostředky z jiných vlastních zdrojů, ani na ně vyplácet zálohy, pokud by si tím přivodila úpadek podle jiného právního předpisu.