Jak soudy vykládají pojem “doklad o doručení námitek”?

2. 3. 2020 Anna Francová Právo pro veřejnou správu Veřejné zakázky

V zadávacím řízení může vzniknout situace, kdy potenciálnímu dodavateli hrozí nebo vznikla újma vinou postupu zadavatele. Pokud se tak stane v souvislosti se zadáním nadlimitní nebo podlimitní veřejné zakázky, může dodavatel řešit situaci pouze prostřednictvím písemně podaných námitek přímo k zadavateli. Tyto námitky slouží k prvotní obraně dodavatelů před nesprávným postupem zadavatele a jsou předpokladem dalšího řešení sporu před Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže (dále ÚOHS).

 

Co následuje po podání námitek?

O řádně podaných námitkách má zadavatel povinnost rozhodnout do 15 dnů od jejich doručení. Pokud zadavatel námitky odmítne, může dodavatel do 10 dnů od obdržení rozhodnutí zadavatele podat písemný návrh k zahájení řízení o přezkoumání zadavatelova postupu k ÚOHS (§ 249 ZZVZ). Návrh lze podat také do 25 dnů od odeslání námitek v případě, že zadavatel o námitkách v zákonné patnácti denní lhůtě nerozhodne.

Zákon o zadávání veřejných zakázek (dále ZZVZ) přesně stanovuje náležitosti takového návrhu k ÚOHS, přičemž jednou z povinných příloh je také „doklad o doručení námitek zadavateli“. V případě, že dodavatel k návrhu tento doklad nepřiloží, ÚOHS zahájené řízení bez dalších kroků  zastaví. Taková chyba tedy může dodavatele připravit o možnost úspěšně chránit svá práva. Doklad o doručení námitek zadavateli je přitom obecným pojmem a zákon neuvádí bližší požadavky na podobu tohoto dokladu. Interpretaci tohoto pojmu se věnovaly již v minulosti správní soudy.

Jak doklad o doručení námitek definují soudy?

Ve svém rozsudku z 18. 10. 2017 se Krajský soud v Brně k povaze dokladu o doručení námitek zadavateli vyslovil tak, že při absenci zákonné definice je třeba za takový doklad považovat v zásadě jakýkoli doklad, z něhož lze bez důvodných pochybností osvědčit okolnosti řádného doručení námitek zadavateli. Soud by tedy mohl rozhodovat o námitkách například v návaznosti na podací lístek pošty. Soud také shrnul, že žalovaný mohl a měl jako doklad o doručení námitek akceptovat také rozhodnutí zadavatele o námitkách, v němž byl den doručení výslovně uveden. Obdobně podle rozsudku Krajského soudu v Brně ze 17. 10. 2018 může být dokladem o doručení vše, co vede k naplnění smyslu a účelu zákona, tj. k prokázání řádného a včasného podání námitek zadavateli, včetně toho, kdy k němu došlo a od jakého okamžiku je potřeba počítat běh odpovídajících zákonných lhůt.

Příklad

Interpretaci pojmu „doklad o doručení námitek“ se na začátku letošního roku věnoval opětovně Krajský soud v Brně. V tomto sporu dodavatel předložil řádné a včasné námitky zadavateli, který je odmítl. Následně pak podal dodavatel návrh k ÚOHS bez doručenky námitek, avšak spolu s rozhodnutím zadavatele o odmítnutí námitek, ve kterém zadavatel uvádí, že „přezkoumává námitky dodavatele ze dne...“. Z toho ÚOHS vyvodil, že „doklad o doručení námitek zadavateli“ dodavatel v daném případě nepředložil, neboť v rozhodnutí o námitkách nebyl uveden údaj o tom, kdy byly námitky zadavateli doručeny. Krajský soud v Brně však v rozsudku ze dne 30. 1. 2020, č. j. 30 Af 31/2018 – 91, shledal, že dodavatel doklad o doručení předložil a zrušil rozhodnutí ÚOHS o zastavení řízení.

Podle soudu má být smyslem a účelem podmínky doložení dokladu to, aby ÚOHS získal jistotu, že před podáním návrhu proběhlo takzvané . námitkové řízení. Právě námitky totiž představují první možnost pro řešení sporu a jsou předpokladem pro jeho řešení před ÚOHS. Z „dokladu o doručení námitek“ tedy musí být zjistitelné, zda byly námitky zadavateli včas doručeny, nikoliv to, kdy se tak přesně stalo. V daném sporu bylo z rozhodnutí o námitkách přiloženého k návrhu jasné, že zadavatel námitky přezkoumal a meritorně o nich rozhodl, čímž potvrdil, že mu byly doručeny řádně a včas. Požadavek ÚOHS, aby doklad obsahoval přesné datum doručení námitek, tak jde nad rámec zákona.

Aktuální výklad

Podle aktuálního výkladu musí Úřad pro ochranu hospodářské soutěže při posuzování náležitostí návrhu podatelů postupovat v materiálním smyslu, posuzovat je individuálně a šetřit podstatu zákonného ustanovení, dle kterého je přílohou i „doklad o doručení námitek zadavateli“. Úkolem ÚOHS je prověřit přílohy návrhu a ověřit, zda z nich lze shledat, že navrhovatel nejprve podal námitky k zadavateli a tyto podal včas.

 
Anna Francová

Advokátka

Potřebujete právníka?

Pomůžeme Vám projít zadávacím řízením a případně řešit situaci v souvislosti se zadáním veřejné zakázky.

Obraťte se na nás

Ozvěte se nám