Registr smluv: 3 věci, na které si dejte pozor při zveřejňování smluv
- 18. 04. 2016
- Články > Registr smluv
Na našich školeních k registru smluv opakovaně padá dotaz, podle čeho má zaměstnanec úřadu poznat, jaké dodatky ke smlouvám zveřejnit a jaké ne. Jedná se o jednu z palčivých otázek, ohledně které nepanuje úplná shoda. Tento text se pokusí vnést do problematiky více světla.
Dle našeho názoru je vhodné nejprve zvážit, zda lze smluvní dodatek posoudit jako novou smlouvu, tedy nový závazek, který obstojí sám o sobě bez předchozí smlouvy, anebo nikoli.
Dodatek ke smlouvě jako nová smlouva
V prvním případě jde např. o doobjednání zboží/služeb nebo k uzavření dodatku, který bude sjednávat nový (další) závazek (např. řešit ručení za předchozí závazky). V takovém případy tyto nové dodatky posuzujeme odděleně od původní smlouvy a zjišťujeme cenu/hodnotu plnění, zda dosahuje 50 000 Kč bez DPH či nikoli. Pokud hodnotu nelze určit, doporučujeme raději smlouvu zveřejnit.
Dodatek ke smlouvě měnící obsah původní smlouvy
Ve druhém případě jde o smlouvy či dodatky, které mění obsah původní smlouvy a nelze je posuzovat samostatně, resp. nelze je oddělit od původního závazku – zejména změny v již učiněných objednávkách, změny v termínu a místě plnění a změny v plnění samotném (změny barvy, méně kusů, jiný druh zboží, atd.). Takové dodatky by měly být zveřejněny. Ke stejnému závěru jsme dospěli u problematiky „méněprací“, tedy že jde o změnu původní smlouvy, kterou nelze posuzovat samostatně, a tudíž je vhodné takovou smlouvu zveřejnit.
Rozdílné právní výklady zveřejňování dodatků
Pouze na okraj zmíníme, že na problematiku zveřejňování dodatků existuje také odlišný právní názor, a sice že by se měly zveřejňovat kompletně všechny dodatky smluv bez ohledu na výši plnění. Takový výklad je ale dle našeho názoru v rozporu se zněním a smyslem zákona o registru smluv. V případě zjištění novinek vás budeme informovat.