Opatření pro udržitelné stavitelství: Jak na komunitní zahrady

Obec může rozvoj komunitních zahrad podpořit v územním plánu - vytvořením vhodných podmínek. Tam, kde to územní plán umožňuje, je dalším krokem nastavení vztahu s vlastníkem pozemku. Pokud má zahrada sloužit spíše k okrasným či edukativním účelům, je vhodné uzavřít smlouvu o výpůjčce, která zahradní komunitě umožní bezplatné užívání pozemku. Jestliže je v plánu na zahrádce pěstovat a sklízet plodiny, hodí se více pachtovní smlouva, jelikož umožňuje brát z pozemku užitky.

Drobné stavby, jako jsou nízká oplocení či skleníky, je možné při dodržení zákonem stanovených rozměrů postavit bez jakéhokoliv povolení. U větších staveb bude třeba územní souhlas či územní rozhodnutí a případně i ohlášení nebo stavební povolení.

Pro efektivnější správu zahrady může být praktické založit právnickou osobu, např. spolek nebo ústav. Fungování zahrady upraví provozní řád, v němž budou stanoveny zásady pro práci na zahradě, možnost přístupu veřejnosti a další pravidla komunity. Dbejte i na dodržování dalších zákonných pravidel týkajících se například odpadů, hlukových limitů či hnojiv.

• Obyvatelé zde pěstují zeleninu či ovoce a místo využívají pro vzájemné setkávání.
• Většinou vznikají na pozemcích města, mohou se ale nacházet i na pozemcích soukromých.
• Lze je oplotit a přístup do nich řídit nebo je umístit přímo ve veřejném prostoru.
• Jde o alternativu k tradičním zahrádkářským koloniím o rozloze až několik hektarů, které přinášejí stejné benefity z hlediska modrozelené infrastruktury.
• Na rozdíl od komunitních zahrad s sebou kolonie nesou i nevýhody, jako je horší prostupnost města.
• Problematické mohou být i tehdy, pokud zahradničení upadne a promění se v opuštěnou a zanedbanou oblast, z čehož pramení další potíže.