Online konference: Město a developer - Co přinesl rok spolupráce podle Zásad v Jihlavě?
- 21. 10. 2021
- Články > Stavební právo a územní plánování
K dosažení transparentního zadávání veřejných zakázek a prevenci proti korupčnímu jednání či podvodům má obcím od 10 000 obyvatel, krajům a státním orgánům pomoct povinné zavedení interního oznamovacího systému. Podle evropské směrnice jej musí zavést už od 17. prosince letošního roku. V průběhu roku 2022 povinnost dopadne také na některé firmy.
Co tato povinnost přináší shrnují Frank Bold Advokáti. S jejím splněním vám díky své expertíze také rádi pomůžeme.
Koho se nutné zavedení oznamovacího systému aktuálně týká?
Povinnost, která dopadne od prosince na veškeré veřejné instituce, zavádí evropská směrnice o ochraně osob, které oznamují porušení práva Unie. Ta stanovuje, jaké podmínky pro ochranu oznamovatele, tzv. whistleblowera, musí tyto subjekty při nahlašování problematických praktik splnit.
Za veřejné instituce se přitom považují státní orgány, kraje a obce s více než 10 000 obyvateli a jimi zřizované společnosti a příspěvkové organizace, které jsou státem pověřené k výkonu veřejné funkce. Typicky se v tomto případě může jednat o nemocnice či školy zřizované obcí, krajem či státem.
Bližší informace najdete v metodické příručce Ministerstva spravedlnosti.
Co musí obce, kraje a další veřejné instituce zavést?
Podle evropské směrnice i návrhu českého zákona, které se whistleblowingem zabývají, by oznamovatelé problematických praktik měli mít možnost nahlásit tuto činnost prostřednictvím interního oznamovacího kanálu, který spravuje osoba pověřená danou institucí (tzv. příslušná osoba). Současně má být oznamovatelům zajištěna ochrana proti případným odvetným opatřením v souvislosti s jejich oznámením.
Instituce tedy mají povinnost:
-
vytvořit zabezpečený vnitřní oznamovací systém (ve formě informačního systému nebo webové aplikace),
-
určit příslušnou osobu,
-
vytvořit systém pro evidenci a uchovávání oznámení,
-
upravit, respektive vytvořit vnitřní předpis upravující oprávnění příslušné osoby a povinnosti pracovníků,
-
zajistit školení příslušné osoby a pracovníků,
-
zveřejnit (na webu, intranetu) informace o způsobu, jak podat oznámení.
V případě porušení směrnice je možné, že budou dotčené subjekty čelit žádostem o náhradu škody způsobené tímto porušením. Domáhat se jí může oznamovatel, který už dříve neúspěšně usiloval o napravení porušení směrnice a kterému byla v důsledku tohoto porušení způsobena škoda.
Česká legislativa bude povinnost konkretizovat
Evropskou směrnici, z níž aktuální povinnost vyplývá, má do českého práva implementovat zákon o ochraně oznamovatelů, který nyní čeká na projednání v Poslanecké sněmovně. Návrh zákona obsahuje jak konkrétní sankce, které povinným subjektům při nesplnění povinností hrozí (například pokuta až 1 000 000 korun nebo 5 % ročního obratu), tak i další detaily. Návrh zákona rovněž předpokládá, že od povinnosti zavést interní kanály budou osvobozeny obce s méně než 10 000 obyvateli.
Týká se Vás povinnost v souvislosti s whistleblowingem?
Rádi s Vámi probereme, jak požadavkům evropské směrnice co nejefektivněji vyhovět.
