Změny v mezinárodním rodinném právu: přenesení příslušnosti soudů států EU, volba soudů a vykonatelnost rozhodnutí

Konkrétně nové nařízení přináší novinky především v záležitostech rodičovské odpovědnosti, například upřesňuje postup soudu v případě přenesení příslušnosti do jiného státu, možnost volby soudu členského státu a zavádí vykonatelnost rozhodnutí ve věcech rodičovské odpovědnosti v členských státech bez prohlášení vykonatelnosti. 

Naopak ve věcech manželských nedochází oproti původnímu nařízení k větším změnám.

Přenesení příslušnosti soudu ve věcech rodičovské odpovědnosti 

Pokud se rodiče nedohodnou jinak, je pro určení místní příslušnosti soudu platné již známé kritérium obvyklého pobytu dítěte. Nové nařízení však značně zpřesňuje a vyjasňuje postup přenesení příslušnosti k jinému soudu. 

Pokud je podle soudu v zájmu dítěte přenést příslušnost k soudu jiného státu EU, ke kterému má dítě zvláštní vztah (například je místem předchozího obvyklého pobytu dítěte), musí přerušit probíhající řízení. Dále buď vyzve účastníky, aby se na tento jiný soud obrátili, a nebo rovnou sám požádá druhý soud o převzetí příslušnosti. Pokud tento druhý soud příslušnost v konkrétním případě do 6 týdnů nepřijme, bude o případu dále rozhodovat soud původní.  

Zároveň může i soud, který podle nařízení není příslušný ve věci rozhodovat, příslušný soud v určitých případech požádat, aby na něj příslušnost přenesl.  

Volba příslušného soudu ve věcech rodičovské odpovědnosti

Nové nařízení umožňuje rodičům možnost volby soudů členského státu. Pokud má dítě silný vztah ke státu (např. je dítě jeho státním příslušníkem) a je to v jeho nejlepším zájmu, strany se na příslušnosti soudů mohou písemně dohodnout, a to nejpozději v okamžiku zahájení řízení u soudu. Strany mohou také příslušnost soudu výslovně přijmout v průběhu soudního řízení. Dohoda o příslušnosti soudů může být uzavřena také elektronicky. 

Vykonatelnost rozhodnutí ve věcech rodičovské odpovědnosti 

V rámci členských států EU jsou rozhodnutí soudů ve věcech rodičovské odpovědnosti automaticky uznávána, nicméně vykonatelné byly podle původního nařízení pouze na základě tzv. prohlášení vykonatelnosti. To však nové nařízení ruší a rozhodnutí již budou nadále vykonatelné automaticky, bez nutnosti prohlášení vykonatelnosti. 

Pro uznání rozhodnutí a jeho výkonu tak bude potřeba předložit pouze samotné rozhodnutí a tzv. osvědčení (jedná se o formulář) vydané podle nového nařízení soudem, který o případu rozhodoval.

Přínosy ukáže až praxe

Nové nařízení přináší řadu vítaných upřesnění, která mají zejména zacelit výkladové mezery předchozího nařízení Brusel II bis. Jak se osvědčí však poznáme až z praxe. 

Řešíte spor týkající se mezinárodního rodinného práva?

Obraťte se na nás