Lex plyn nabízí nástroj k odblokování nevyužívaných kapacit v síti i rychlejší povolování obnovitelných zdrojů
- 10. 06. 2025
- Články > Energetické právo
Výroba elektřiny z vlastních obnovitelných zdrojů představuje pro obce stále oblíbenější způsob, jak ušetřit i při rostoucích cenách energií. Při instalaci solární elektrárny na školu si ale musí dobře rozmyslet, co s vyrobenou elektřinou udělají v době, kdy je škola prázdná a spotřeba na místě minimální. Ve Frank Bold Advokáti poradíme, jak nad využitím obnovitelných zdrojů přemýšlet od samého začátku projektu. Pomůžeme i přímo se zakládáním energetických společenství.
Čeští školáci si v každém ročníku užijí na 180 dní volna, z toho přes 60 připadá na letní prázdniny, tedy nejslunečnečnější období roku. Pokud má jejich škola na střeše solární elektrárnu, mohou volné dny být pro vedení obce důvodem k mrzutosti. Vyrobená elektřina se totiž nemá kde spotřebovat a v nejhorším scénáři ji elektrárna pouští do sítě v podobě takzvaných přetoků – za minimální nebo dokonce i zápornou cenu a bez dalšího užitku pro obec.
Takto loni přišli o možný užitek ze 192 solárních panelů na školní střeše v Čeladné. Letos už chystají projekt na sdílení elektřiny do dalších obecních budov.
Podobnou zkušenost mají za sebou v Moravanech u Pardubic. Ani baterie jim zatím s plným využitím elektrárny nepomůžou. “Elektřinu z fotovoltaiky spotřebováváme přímo ve škole přibližně do jedné odpoledne, kdy končí práce ve školní jídelně. Pak nastupují baterie, ale ty se dobíjejí poměrně rychle, dle intenzity slunečního svitu,” shrnuje starosta Moravan u Pardubic Ondřej Mikulecký. I tady plánují elektřinu dál sdílet. Propojí si tak obě budovy školy, obecní úřad a sportovní halu.
“Uložení do baterií a sdílení jsou dva způsoby, jak elektřinu z obnovitelných zdrojů využít co možná nejefektivněji. Ve Frank Bold jsme pro zájemce o sdílení připravili průvodce Ekonomika sdílení elektřiny. Díky němu si ujasníte základní nastavení vhodné pro vaši konkrétní situaci,” radí Eliška Beranová, právnička Frank Bold. Každý projekt je podle ní unikátní a při plánování je nezbytné znát místní možnosti i omezení.
Například v Modlanech na Teplicku mají kromě hasičské zbrojnice, kina a kulturního domu fotovoltaické panely také na střeše mateřské školy. Ta má na rozdíl od škol otevřeno po většinu roku. Už dopředu si tady ale spočítali, že právě ze školky se jim sdílení do jiných objektů v obci kvůli poplatkům za využití distribuční sítě nevyplatí, a tomu přizpůsobili i velikost elektrárny.
“Od začátku jsme plánovali, že elektřinu budeme spotřebovávat přímo ve školce na provoz vzduchotechniky a klimatizace. Přebytky chceme v budoucnu sdílet přímo pro další potřeby školky. Formálně je elektrárna na střeše školky samostatná, sdílení bude pro dva oddělené objekty,“ vysvětluje starosta Modlan Lukáš Dan Bartoň.
Elektřina ze solárních panelů bude ve školce alespoň částečně sloužit také o víkendech a v době, kdy bude školka zavřená: spotřebují ji mrazáky a lednice ve školní kuchyni, které musí být v provozu bez přestávky, případně ji ve školce využijí na provoz tepelných čerpadel.
“U této elektrárny na školce jsme v porovnání s ostatními místy museli brát ohled i na přísnější protipožární předpisy. Kvůli nim nejsou ve školce ani baterie,” vzpomíná starosta Modlan Lukáš Dan Bartoň.
Na kombinaci baterií a sdílení v režimu aktivního zákazníka, na rozdíl od Modlan i s využitím distribuční sítě, vsadili ve Zlíně. Na jednu ze škol v krajském městě napojili celkem osm míst sdílení, aby využili co nejvíc ze zbývající elektřiny.
“Nyní jsme v testovacím období, průběžně sledujeme, kolik elektřiny vyrábíme a zvládáme spotřebovat. A podle toho pak můžeme upravit takzvané alokační klíče, tedy nastavení, kam a kolik elektřiny se má postupně sdílet,” vysvětluje Drahoslava Smetanová ze společnosti Teplo Zlín, jež bude spravovat připravované zlínské energetické společenství.
Chytré využití vyrobené energie je ale jen jedna z věcí, na které je potřeba myslet při instalaci solární elektrárny na školu či jinou budovu v obci. Jakmile do hry vstupuje sdílení, je zásadní, v jakém režimu se bude elektřina sdílet.
Při menším počtu zapojených odběrných míst stačí propojení v režimu aktivního zákazníka. Zvlášť v případě měst nebo sdružení obcí, kdy se počítá s větším množstvím účastníků je nejvhodnější platformou pro sdílení takzvané energetické společenství (ES). U Energetického regulačního úřadu se jich do července zaregistrovalo téměř padesát a další se na to chystají.
Na rozdíl od sdílení ve formě aktivního zákazníka musí energetické společenství být právnická osoba. Pro řádný provoz energetického společenství je potřeba veškeré právní vztahy smluvně zakotvit. V závislosti na typu společenství jde například o smlouvy o sdílení, o investici, o dílo, nájemní smlouvu, výpůjčku a řadu dalších.
„Do sdílení v energetickém společenství vstupuje velké množství aktérů, může jich být až 1000, každý s jinými představami, cíli a očekáváními. Mohou nabývat a pozbývat řady práv a povinností od možnosti rozhodovat o aktivitách společenství a jeho dalším směřování, o velikosti svého případného majetkového podílu až po čisté čerpání služeb, které společenství nabízí. Proto je důležité nepodcenit předprojektovou přípravu včetně smluv,” připomíná Anna Francová, vedoucí advokátka v kanceláři Frank Bold Advokáti.
Uvažujete o založení energetického společenství? Nebo se teprve rozmýšlíte, jaká forma sdílení by byla ve vaší situaci nejvhodnější?
Čtete více o založení energetického společenství
Čtěte dále o komunitní a komunální energetice pro samosprávy