Pracovní právo v praxi: Jak na letní práci a brigády. Od dohod, přes pracovní poměr až po výpomoc

V navazujícím seriálu se pak můžete těšit na novinky, které do této oblasti přinesla flexibilní novela zákoníku práce, která nabyla účinnosti 1. června 2025.

Studenti a často také senioři nebo rodiče malých dětí počítají s možností letního přivýdělku. Některé provozy se na toto období přímo zaměřují, řada z nich potřebuje například pokrýt letní dovolenkové výpadky pracovních sil nebo pomoci se sezónními pracemi. Poptávka po práci se v létě velmi rychle potkává s nabídkou, úspěšná brigáda se navíc často promění v dlouhodobější spolupráci.

Z právního hlediska je důležité upozornit, že i drobné práce podléhají regulaci. Zaměstnavatelé by měli znát základní právní aspekty letních brigád a připravit odpovídající dokumentaci. I zaměstnanci by se měli orientovat v právní úpravě, aby předešli nepříjemnostem, například v oblasti daní či odvodů.

Právní rámec letních brigád

Závislá práce může být vykonávána výlučně v základním pracovněprávním vztahu a podléhá regulaci dle zákoníku práce. Základními pracovněprávními vztahy jsou pracovní poměr a právní vztahy založené dohodami o pracích konaných mimo pracovní poměr – DPP (dohoda o provedení práce), DPČ (dohoda o pracovní činnosti) – které se právě pro letní brigády využívají nejčastěji. V případě hlavního pracovního poměru může být pro menší objem práce využita tzv. kratší pracovní doba, běžně také označovaná jako práce na částečný úvazek.

Regulaci dle zákoníku práce nepodléhá spolupráce, která nevykazuje znaky závislé práce. V takovém případě může jít o příležitostnou nebo jednorázovou výpomoc, která nemusí být regulována vůbec, jak bude dále rozvedeno. Nejtypičtějším nastavením, v rámci kterého nejde o závislou práci, je nicméně podnikání.

Práce takzvaně na živnosťák

V řadě případů je brigádníkovi nabídnuta spolupráce tzv. „na živnosťák“. Pokud se to stane, je třeba zpozornět. Úmysly zaměstnavatele jako zadavatele práce jsou často ryzí, protože spolupráce na bázi poskytování služeb je velmi flexibilní, což může být lákavé pro obě strany, vysvětlíme si ale, proč to nemusí být vždycky dobrý nápad.

Motivací zaměstnavatele může být i snaha odlehčit si od finanční a administrativní zátěže, tradičně spojené se zaměstnáváním, a přenést odpovědnost na pracovníka. Ten se pro takovou práci musí stát podnikatelem, získat živnostenské oprávnění a začít plnit související povinnosti.

Švarcsystém 

V řadě případů jde o zcela legitimní situaci, je nicméně nutné ji odlišit od spolupráce, která je fakticky zastřeným zaměstnáním. Pokud je zaměstnání nahrazeno podnikáním, které však vykazuje znaky závislé práce, jedná se o tzv. švarcsystém a zaměstnavateli i pracovníkovi v takovém případě hrozí vysoké sankce. V poslední době se jedná o častý důvod kontrol zaměstnavatelů ze strany SÚIP.

Nedostatečně orientovaní podnikající brigádníci musí navíc často s odstupem času čelit dalším problémům, které souvisí s neplněním povinností spojených s podnikáním, mezi které patří například podávání daňového přiznání nebo přehledů a odvodů. Brigádníci, zejména pokud právě vstupují na trh práce, nemusí situaci zcela rozumět a mohou očekávat pracovněprávní ochranu, která nenastane, pokud místo zaměstnání podnikají.

O příklad řádného podnikání půjde, pokud student – programátor – bude na základě smlouvy o dílo vyvíjet aplikace pro různé softwarové společnosti, bude k tomu využívat vlastní počítač a bude si sám organizovat svou práci.  Řádně podnikat bude také studentka, která své služby poskytuje jako DJ několika hudebním klubům a letním festivalům. Kdy by se mohlo jednat o zastřené zaměstnávání / švarcsystém? Pevná pracovní doba nebo rozvrh práce Pracovní e-mail, telefon a počítač nebo automobil Vystupování jménem klienta / zaměstnavatele Interní systém docházky Nadřízení a podřízení pracovníci A další

Příležitostná výpomoc vs. Dohoda o provedení práce (DPP)

Sestřenice potřebuje pohlídat děti nebo chcete sousedovi pomoci s natíráním plotu? České právo umožňuje minimální množství neregulované práce, pokud jde o činnost, která povahou a rozsahem nespadá do režimu závislé práce dle zákoníku práce a zároveň nejde o podnikání.

V praxi může být problém jednoznačně rozlišit mezi regulovanou prací v rámci DPP, kdy i první hodina práce podléhá pravidlům dle zákoníku práce, a příležitostnou či nahodilou výpomocí. Nejčastěji bude u příležitostné výpomoci chybět prvek nadřízenosti a podřízenosti mezi zadavatelem práce a pracovníkem, často také může chybět finanční odměna v odpovídající výši.

Pokud je činnost organizována tak, že pracovník v dohodnutém časovém rozsahu a za dohodnutou odměnu pracuje a je u toho podřízen zadavateli práce, půjde o zaměstnání na základe DPP.

Za tři hodiny hlídání neteře si domů odnesu sklenici medu. Sousedovi jsem slíbil, že mu za 1000,- Kč a lahev vína pomohu složit dřevo. V obou případech jde o činnosti, které nevykazují znaky závislé práce ani podnikání. S vlastníkem zmrzlinového stánku jsem se domluvil, že budu o víkendu 6 hodin prodávat v jeho stánku zmrzlinu a dostanu za to 1000,- Kč. V tomto případě je brigádník zaměstnán za účelem výdělku a participuje na výdělečné činnosti zaměstnavatele.

Povinnosti zaměstnavatele

V rámci popisu konkrétních povinností zaměstnavatele a zaměstnance se budeme věnovat práci v režimu zákoníku práce, tedy zejména DPP, DPČ, ale také práce na HPP v režimu zkráceného úvazku. Zaměstnavatel má při zaměstnávání brigádníků řadu povinností vyplývajících ze zákoníku práce. Tyto povinnosti se liší podle toho, zda zaměstnává mladistvé nebo dospělé zaměstnance, a také podle typu pracovněprávního vztahu.

Základní povinnosti zaměstnavatele jsou upraveny v § 38 a násl. ZP a dále v § 103 a násl. ZP.  Zaměstnavatel je povinen přidělovat zaměstnanci práci a platit mu za vykonanou práci mzdu, vytvářet k práci pracovní podmínky, řešit problematiku BOZP a další.

Přehled některých povinností zaměstnavatele

Vznik pracovního poměru / DPP / DPČ	Příprava a uzavření písemné smlouvy Seznámení zaměstnance s právy a povinnostmi, pracovní náplní, vnitřními předpisy a BOZP Informační povinnost dle § 37 ZP, případně dle § 77a ZP
Průběh pracovního poměru / DPP / DPČ	Vytváření příznivých pracovních podmínek. Přidělování práce práci v rozsahu dle smlouvy a povahy spolupráce Vyplácení mzdy / platu / odměny
BOZP	Povinnost zajistit bezpečné a zdraví neohrožující pracovní podmínky Školení Osobní ochranné pracovní prostředky
Ochrana zranitelných skupin	Mladiství Těhotné ženy
Dovolená, překážky v práce, pracovní doba a další povinnosti	Rozvrh a evidence pracovní doby Umožnění čerpání dovolené dle zákonných podmínek Vedení příslušných evidencí Atd.

Povinnosti zaměstnance

Základní povinnosti zaměstnance vyplývají z § 38 a násl., dále § 106 a násl. ZP.  a § 301 ZP. Mezi povinnosti patří pracovat a podle svých sil, znalostí a schopností, plnit řádně a včas pracovní úkoly, dodržování předpisů vztahujících se k práci a další.

Zaměstnanci jsou povinni a) pracovat řádně podle svých sil, znalostí a schopností, plnit pokyny nadřízených vydané v souladu s právními předpisy a spolupracovat s ostatními zaměstnanci, b) využívat pracovní dobu a výrobní prostředky k vykonávání svěřených prací, plnit kvalitně a včas pracovní úkoly, c) dodržovat právní předpisy vztahující se k práci jimi vykonávané; dodržovat ostatní předpisy vztahující se k práci jimi vykonávané, pokud s nimi byli řádně seznámeni, d) řádně hospodařit s prostředky svěřenými jim zaměstnavatelem a střežit a ochraňovat majetek zaměstnavatele před poškozením, ztrátou, zničením a zneužitím a nejednat v rozporu s oprávněnými zájmy zaměstnavatele.

Co lze a nelze ujednat ve smlouvách

I při uzavírání smluv s brigádníky platí, že možnosti vlastní invence nejsou neomezené, je třeba řídit se základními ustanoveními zákoníku práce, zejména pak principem dispozitivnosti ujednání ve prospěch zaměstnance nikoliv pak v jeho neprospěch, konkrétní omezení jsou upravena zejména v § 4a a dále § 346b a násl. ZP.

Podle § 4a ZP může dojít k odchylné úpravě smlouvou, jakož i vnitřním předpisem; k úpravě povinností zaměstnance však smí dojít jen smlouvou mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem, Předmětem vyjednávání může být například zkušební doba, rozvržení pracovní doby nebo výpovědní doba.

Typy pracovněprávních vztahů: Praktické shrnutí pravidel

Stáhněte si praktickou tabulku od Frank Bold Advokátů, kde najdete odpovědi na základní otázky k pracovnímu poměru, DPP, DPČ, OSVČ a příležitostné výpomoci 

• Potřebuji smlouvu? 

• Kolik toho můžu odpracovat? 

• Povinné náležitosti smlouvy 

• Práva a povinnosti dle zákoníku práce 

• Daňový režim  

• Sociální a zdravotní pojištění 

• Výpovědní lhůta 

• Postavení a práva zaměstnanců  

• Flexibilita pracovní doby 

• Co když už nechci pracovat? 

• Rizika

Stáhnout praktické shrnutí

Všechny pracovně-právní dokumenty digitálně a automaticky

Zaměstnavatelům nabízíme možnost využít platformu pracovnipravo.online, v rámci které jsou k dispozici všechny dokumenty a podklady potřebné nejen k zaměstnávání brigádníků. S naší pomocí se můžete rovnou pustit do práce.

Využijte pracovnipravo.online

Obraťte se na nás