Lex plyn i akcelerační zóny – v srpnu startují dvě novely klíčové pro rozvoj obnovitelných zdrojů v Česku
- 04. 08. 2025
- Články > Energetické právo
Vedoucí advokátka a partnerka Frank Bold Advokáti Anna Francová pomohla před Nejvyšším správním soudem (NSS) provozovateli solární elektrárny ve sporu se Státní energetickou inspekcí (SEI). NSS zrušil na konci července jak předcházející rozsudek krajského soudu, tak přímo rozhodnutí inspekce a potvrdil právo provozovatelů solárních elektráren žádat o individuální podmínky podpory i bez vlastnictví zařízení. Zároveň NSS připomněl, jak důležitá je správná formulace žalobních námitek ve správním soudnictví. Krajský soud totiž v průběhu případu řešil otázky, které mu nepříslušely, protože nebyly součástí žaloby.
Když společnost provozující solární elektrárnu (FVE) požádala v říjnu 2022 Státní energetickou inspekci (SEI) o stanovení individuálních podmínek podpory podle zákona o podporovaných zdrojích energie, narazila na překážku. SEI žádost zamítla s argumentem, že společnost jakožto nájemník elektrárny do její výstavby a pořízení neinvestovala.
Bez investičních nákladů proto podle inspekce údajně nebylo možné vypočítat vnitřní výnosovou míru investice (IRR, označovanou také jako vnitřní výnosové procento), která je klíčová pro stanovení výše podpory – v případě podobných starších elektráren s nízkou výnosností je zásadní také pro možné určení, z jakého množství elektřiny bude provozovatel muset platit takzvaný odvod z elektřiny ze slunečního záření.
Přístup Státní energetické inspekce se však ukázal jako chybný a potvrdil to také krajský soud, když rozhodnutí inspekce zrušil s odkazem na důležitý precedens z rozsudku NSS v případě známém jako "FVE Ralsko" (č. j. 3 As 89/2024-58). NSS totiž v létě 2024 v tomto případě potvrdil, že žádost o podporu může podat i subjekt, který není vlastníkem elektrárny.
Problém nastal, když krajský soud nedodržel takzvanou dispoziční zásadu a začal se zabývat otázkami, které nebyly předmětem žaloby provozovatele elektrárny proti rozhodnutí SEI – konkrétně posuzováním nájemného jako investičních nákladů. Tím překročil své pravomoci a dal prostor pro vznik chybných právních názorů.
Nejvyšší správní soud se dostal do složité situace. Na jedné straně krajský soud rozhodl správně v hlavní otázce (zda může o podporu žádat provozovatel, který není vlastníkem solární elektrárny), na straně druhé však vyslovil problematické závěry mimo rozsah žaloby.
NSS proto zrušil jak rozsudek krajského soudu, tak původní rozhodnutí inspekce, aby zabránil vzniku závazného, ale chybného právního názoru. Jak NSS výslovně uvedl: "Pro stěžovatelku (Státní energetickou inspekci, pozn. aut) tak v dalším řízení bude závazný právní názor korigovaný tímto rozsudkem, tedy pouze v tom rozsahu, který odpovídal na řádně uplatněné žalobní námitky."
Společnost provozující solární elektrárnu nejen vyhrála spor, ale získala také náhradu nákladů řízení ve výši téměř 20 tisíc korun. Nejdůležitější však je, že Státní energetická inspekce musí žádost provozovatele o stanovení individuálních podmínek podpory znovu posoudit podle správných právních kritérií, bez předsudků založených na vlastnických vztazích.