Ministerstvo pro místní rozvoj v polovině dubna rozeslalo poslancům tzv. komplexní pozměňovací návrh k novele stavebního zákona. Jde o rozsáhlý materiál, který v mnoha bodech mění původní sněmovní tisk. Návrh se netýká pouze samotného stavebního zákona, ale má dopady i do řady dalších souvisejících právních předpisů.
Dokument obdrželi především členové hospodářského výboru Poslanecké sněmovny, dále členové ústavněprávního výboru a výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj. Hospodářský výbor má návrh projednat již 30. dubna. Následně má novela pokračovat do druhého čtení na plénu Poslanecké sněmovny, a to v průběhu května. Pokud výbory schválí komplexní pozměňovací návrh, stane se základem pro toto projednávání, k němuž budou moci jednotliví poslanci předkládat další pozměňovací návrhy.
Komplexní pozměňovací návrh zřejmě nemění základní koncepci a obsah původního návrhu novely, o kterém jsme informovali zde: Novela stavebního zákona 2026: 10 hlavních změn, které návrh přináší. Jde z největší části upřesňující dílčí změny a opravy. Lze v něm však najít i významnější změny, z nichž vybíráme následující.
1. Doplnění zásady smírného řešení
Mezi základní zásady jak územního plánování, tak povolování staveb se doplňuje povinnost příslušných orgánů usilovat o dosažení smírného řešení. To se dále konkrétně projevuje v úpravě řízení o povolení záměru, kde se stanoví, co zejména může být obsahem smíru (například změna žádosti, zpětvzetí námitek, poskytnutí finanční náhrady nebo provedení kompenzačních nebo zmírňujících opatření). Zásadním návrhem v tomto směru je, že pokud by se účastník bez důvodné omluvy nezúčastnil nařízeného jednání o smíru, k jeho námitkám by se nepřihlíželo. Výslovně se také doplňuje možnost uzavřít smír i ve fázi soudního přezkumu rozhodnutí stavebního úřadu.
2. Neformální konzultace
Kromě rozšíření rozsahu předběžné informace, které bylo obsaženo již v původní verzi návrhu, se navrhuje doplnit povinnost stavebních úřadů, dotčených orgánů, obcí a krajů poskytovat stavebníkům a dalším žadatelům neformální konzultace v oblasti jejich působnosti.
3. Fikce souhlasu dotčeného orgánu i v odvolacím řízení
Navrhuje se výslovně zakotvit, že fikce souhlasu dotčeného orgánu, pokud své stanovisko nevydá ve lhůtě 30 dnů, se uplatní i v odvolacím řízení, pokud nadřízený dotčený orgán přezkoumává souhlasné závazné stanovisko.
4. Zpřísnění podmínek pro “výjimku z územního plánu”
Jedním z ustanovení, které vyvolalo značnou pozornost a kritiku, byl návrh, aby stavební úřad mohl se souhlasem rady obce či kraje povolit záměrm který není v souladu s územně plánovací dokumentací. Komplexní pozměňovací návrh toto ustanovení upravuje tak, že se zpřísňují podmínky, za kterých by bylo možné tuto možnost využít - a to tak, že by se záměr nesměl vůbec dotknout jiných osob než stavebníka. Současně se navrhuje obdobnou možnost stanovit i pro podmínky vyplývající z ochranných pásem se souhlasem toho, pro koho jsou vymezena.
5. Rozšíření okruhu drobných staveb
Mezi drobné stavby se nově zařazují například samoobslužné výdejní boxy, venkovní dětská hřiště, sportoviště a zařízení pro sport do 300 m2 nebo stavby veřejného osvětlení.
6. Další změny u plánovacích smluv
Navrhuje se výslovně zakotvit, že uzavření plánovací smlouvy obcí, krajem nebo městskou částí není důvodem pro vyloučení jejich orgánů, resp. úředníků, z rozhodování souvisejících věcí pro podjatost. Dále se navrhuje stanovit, že o plánovací smlouvě a záměru, kterého se týká, lze konat místní referendum pouze před uzavřením plánovací smlouvy.
7. Zrušení náhrady za zvýšení hodnoty území
Původní návrh novely obsahoval možnost obcí přijmout obecně závaznou vyhlášku o tom, že za zákonem stanovených podmínek budou vlastníci platit náhradu za zvýšení hodnoty jejich pozemků územním pláne. Aktuální návrh již tuto možnost neobsahuje.