V řízení před Ústavním soudem i NSS jsme zastupovali obec Petrovice, na jejímž území se již 2 větrné elektrárny nachází, avšak přísná omezení v ZÚR jí bránila v tom, aby si pro větrné elektrárny ve svém územním plánu vymezila další plochy.
Rozsudek NSS nám dal za pravdu, že omezení pro větrné elektrárny v ZÚR nemají zákonné opodstatnění. Obce a investoři v Ústeckém kraji připravující větrné elektrárny tak nyní mají o překážku méně. Nadále však záměry větrných elektráren musí projít obvyklými procesy jako je například posouzení vlivu na životní prostředí (EIA) a získat územní rozhodnutí a stavební povolení.
Náš tým právníků v případě ústeckých ZÚR uspěl již v pátém z pěti krajů, kdy v zastoupení obcí napadl a zrušil ty části zásad územního rozvoje krajů, které nezákonně bránily rozvoji větrné energetiky: Vysočina (2009), Plzeňský (2010), Moravskoslezský (2011) a Karlovarský kraj (2012). Regulace větrných elektráren v ZÚR Ústeckého kraje byla vůbec nejpřísnější ze všech krajů v České republice. Ústecký kraj přitom patří k regionům s největším větrným potenciálem, a to zejména v centrální a východní části Krušných hor.
