Lešek: Architekti musí být do udržitelnosti zapojeni, jsou těmi, kdo překládá vize do reality

Pandemie koronaviru nám za poslední roky ukázala, že pokud mají lidé omezený pohyb, nenabízí veřejný prostor dostatek možností pro vyžití. Jak zkvalitnit nejen je, ale i výstavbu ve městech čtěte v rozhovoru s architektem a 1. místopředsedou České komory architektů Petrem Leškem.

Rozhovor přinášíme v rámci cyklu Bold Future, ve kterém se zaměřujeme na oblast moderní energetiky, zelené investice a udržitelné stavitelství. Více se dočtete i v našem e-booku.

Česká komora architektů, kde jste 1. místopředsedou, vydala loni 7 tezí o udržitelnosti. Jaký cíl si tento materiál klade?

Cílem bylo, aby architekti byli vnímáni jako součást tohoto tématu, aby o nich vůbec bylo slyšet. Mám totiž pocit, že o nich slyšet není, ačkoliv jsou klíčovými hráči výstavby. Bez projektů se nic nepostaví a proto je důležité, aby projekty byly udělané dobře. Myslím, že se architekti musí k tomuto tématu ozývat, aby byli bráni jako ti, kteří překládají vize do reality. Jako ti, kteří z obecných tezí dělají konkrétní řešení.

Vnímáte, že se teď na to bere větší ohled oproti minulosti, že je snaha utvářet města nebo nové větší developerské projekty utvářet komplexněji?

Zatím strašně málo. Mám pocit, že obecné vnímání lidí je v ČR hodně konzervativně skeptické, takže téma utváření měst až tak vážně neberou. Navíc u nás tak převažuje tlak na bydlení, že udržitelnost pořád bereme jako nadstandard. Myslím si tedy, že to bohužel není vnímáno jako významné téma.

Často mluvíte o  kvalitě veřejného prostoru. Jak by měl takový kvalitní veřejný prostor vypadat?

Pandemie ukázala, že pokud máme omezený pohyb, tak nabídka toho, co lze dělat venku ve městě, je poměrně bídná. Smyslem určitě není, aby byl každý centimetr čtvereční naprojektovaný architektem, ale mít aspoň něco se smysluplnou náplní. Razí se téma, aby bylo veřejné prostředí přátelské pro děti, aby jim nedávalo nesmyslné bariéry, ale naopak nabídlo prvky, které mohou využívat, ale nejsou jen pro ně. A to platí pro všechny sociální a věkové skupiny.

Jak konkrétně nyní probíhá rozvoj právě veřejného prostoru?

Pokud se v ČR okolo veřejného prostoru něco děje, tak prostřednictvím výrobků. Komunální politik si dá do volebního programu hřiště, postaví hřiště, odškrtnuto. Ale že prostředí má nabízet mnohem víc možností, které nejsou úplně přesně definované, to chybí. Buď se zafinancuje perfektní umělohmotné hřiště nebo nic. Management, péče o veřejný prostor je na strašně špatné úrovni.

Jaká je v úpravě toho veřejného prostoru role architektů?

Jedna je osvětová, kterou architekti moc nedělají. Důležité jsou zejména základní a střední školy. Starší lidé už mají zažité to, v čem vyrostli a jsou smíření s aktuálním stavem, proto je klíčové mluvit s mladou generací, která si názory formuje, A druhá role je vlastní projekční činnost architekta a tam je důležitý důraz na kvalitu návrhu. Myslel jsem si, že po roce 1989 lidé vyjedou a inspirují se zahraničními pěknými projekty a budou je u nás vyžadovat, ale ono to drhne. Někde to jde úžasně, třeba v Litomyšli, kde kupříkladu při záměru postavit domov důchodců objedou pět domovů důchodců po Evropě. Mají zájem zjistit aktuální standard a zkušenosti k tomu kterému tématu.  Mrzí mě ale, že takový postup je stále u nás výjimečný a změna je pomalá.

Co Vás ze stavebních projektů nejvíc zaujalo v poslední době?

Jedno z témat, které mi připadá důležité, je městský či krajský architekt. Myslím si, že tam, kde ho využívají dobře, jako třeba v Litomyšli, je po letech vidět velký přínos. Musí to být dobrý architekt a samospráva s ním musí mít zájem pracovat. Pokud jedno z toho neplatí, tak je výsledek omezený. Mluvil jsem o Litomyšli, to samé platí o Chrudimi, o Líbeznici a Dolních Břežanech. Někteří městští architekti zatím nejsou ve svých funkcích tak dlouho. V  Kolíně, Jičíně, Děčíně, České Kamenici, Červeném Kostelci a na spoustě dalších místech se postupně etablují. Od nich očekáváme výraznou změnu v nejbližších letech.


Architektonický ateliér Projektil, jehož jste součástí, navrhoval i budovu Nadace Partnerství v Brně, kde Frank Bold sídlí. Co na této stavbě považujete za zajímavé?

Vedoucím projektu byl kolega Adam Halíř. Je to pilotní projekt pasivní administrativní budovy, občas ho prezentuji jako první veřejnou  administrativní budovu s pasivním standardem. Sami bychom byli rádi, kdybychom měli lepší zpětnou vazbu, což je další téma. Zpětná vazba obecně je problém a architekti by o ni stáli. Protože když není, není možné se zlepšovat.


Chcete zjistit, jaké jsou aktuální trendy ve stavitelství a energetice?

Stáhněte si e-book Bold Future

Jsme experti na právní servis pro architekty

Pomůžeme Vám jak s personalizací smlouvy o dílo pro realizaci architektonického projektu, tak s licenčním ujednáním, které férově zohlední Vaše požadavky.

Podrobnosti

Obraťte se na nás

Ozvěte se nám. Jsme Váš partner pro správná rozhodnutí

Poskytnete nám základní informace

Stačí stručně popsat situaci, kterou právě řešíte, vyplnit kontaktní údaje a odeslat formulář níže.

Dohodneme si podmínky spolupráce

Zavoláme Vám, nebo se ozveme e-mailem, probereme detaily možné spolupráce a připravíme nabídku.

Pustíme se do práce

Pokud se rozhodnete využít našich služeb, uděláme vše pro úspěšné vyřešení vašeho případu.

S čím potřebujete pomoci*

Vaše jméno a příjmení*

Váš telefon*

Ulice a č.p., město*

Váš e-mail*

Poptávám placenou právní službu a potvrzuji, že souhlasím s podmínkami poskytování právních služeb

Přečtěte si, jak nakládáme s osobními údaji zde.