Púll: Malé firmy nemají o ESG dostatek informací. Pomoct musí banky a profesní sdružení
- 06. 06. 2022
- Články > ESG a zelené financování
V souvislosti se zvyšováním cen se aktuálně diskutuje o komunitní energetice jako možném řešení situace. Jedno z prvních energetických společenství vzniklo loni v listopadu v Moravskoslezském kraji. O jeho fungování i překážkách a přínosech komunitní energetiky čtěte v rozhovoru s předsedou MAS Opavsko a členem výboru společenství Enerkom Jiřím Kristem.
Rozhovor přinášíme v rámci cyklu Bold Future, ve kterém se zaměřujeme na oblast moderní energetiky, zelené investice a udržitelné stavitelství. Více se dočtete i v našem e-booku.
Jak můžou projekty komunitní energetiky řešit aktuální zvyšování cen energie?
Každý trh bez konkurence spěje k růstu cen a vzniku monopolu nebo oligopolu. Podporou komunitní energetiky a decentralizace - i demokratizace - energetiky přispějeme k tomu, že bude na energetickém trhu větší konkurence. Na přednáškách někdy říkám, že kdyby mrkev stála 150 korun, tak jí nikdo nebude kupovat a raději si mrkev sám zasadí. U energie je to stejné. Ceny začínají být neúnosné, nejsme ochotni je platit a můžeme si vyrábět tu komoditu sami. Samozřejmě další a neméně důležité jsou důvody klimatické i prodemokratické.
Je o projekty komunitní energetiky vzhledem k nynější situaci větší zájem?
Ano, rozhodně. Zájem je velký a dále sílí s každou zprávou o vývoji vývoj cen energií. Nejčastěji se hovoří o elektřině a plynu a samozřejmě je to sezónní záležitost, protože nadcházející léto přispívá k tomu, že ceny stagnují. Ale víme, že přijde podzim, začne topná sezóna a zase půjdou nahoru. Nemělo by nás tedy uklidnit, že momentálně jde elektřina dolů.
Stál jste u vzniku energetického společenství Enerkom. Jak komunita funguje?
Enerkom vznikl loni v listopadu i proto, že se to téma začalo objevovat ve veřejném prostoru ve spojitosti s Modernizačním fondem i směrnicemi Evropské komise. My jsme se v tom našli, takže od té doby MAS začínají tuto myšlenku intenzivně podporovat. A nepřijde nám to tak úplně jiné než to, co jsme dělali dosud třeba v regionální produkci potravin. Filozofie je stejná: Co si můžu udělat v regionu sám, to si udělám. Jestli je to sýr a nebo elektřina, je v zásadě jedno.
Při zakládání společenství jste čelili složité administrativě. Jaké překážky jste dále museli překonávat?
V ČR překážky dobře popisuje Unie komunitní energetiky. Klíčové je, že ani po tolika letech nemáme odpovídající legislativu, především energetický zákon, který by umožňoval sdílení vyrobené energie mezi prosumery. A to způsobuje měřitelné škody. Sice máme v podpůrných fondech zhruba 400 miliard a chceme je utratit, ale když třeba obec předloží projekt na střechu, na které by mohla být instalovaná 30 kW elektrárna, nakonec se na ni nainstaluje pouze 5 kW. Je to proto, že budova nemá dostatečnou vlastní spotřebu, kterou dotační titul požaduje. To je pak čistá škoda, způsobená pomalým legislativním postupem a já lidem, kteří jsou za to zodpovědní, od 24. února říkám v uvozovkách ruští agenti. Protože jestli posíláme do Ruska 100 miliard ročně za energetické suroviny a v Rusku se za ně nakupují náboje a zbraně, kterými vraždí lidi, tak se na tom podílíme.
Zmínil jste Unii komunitní energetiky. Může urychlit rozšíření povědomí o komunitní energetice a usnadnit realizaci projektů?
Určitě ano, proto byla založena a plní tuto roli podle mého soudu velmi dobře. Je to správný lobbismus, správná koordinace a správné propojování subjektů. Utváří se pevný bod v tématu komunitní energetiky, ke kterému můžou ostatní směřovat, pokud potřebují informace nebo se potřebuji propojit s ostatními.
Jaké máte plány v rámci Enerkomu do budoucna?
Musíme začít propojovat existující zdroje OZE smlouvami a řešit odbyt proudu a současně musíme stavět nové zdroje. Loni k nám přistoupilo město Opava a MAS Hrubý Jeseník a díky tomu máme 155 tisíc obyvatel. To znamená potenciál nových členů, nové firmy, nové obce a tisíce domů a bytů. Musíme takový nárůst vstřebat, protože zatím nemáme žádné zdroje ani zaměstnance. Potřebujeme dotáhnout administrativu a sehnat peníze na 3-5 zaměstnanců, abychom tak velké území byli schopni obsloužit. Také chceme mít k roku 2030 v našem území minimálně 1 kilowatt na občana v režimu komunitní energetiky. Je toho hodně, ale nejsme na to sami. Není to o jediném spolku, hodně nám pomáhá Frank Bold, Hnutí Duha a další.
Kam by se podle Vás měla ubírat komunitní energetika v Česku?
Tam, kde byla v Německu nebo v Belgii před 10 lety. Aby fungovala. Aby se z pojmu stal subjekt, který reálně funguje a aby se v tabulkách začaly objevovat reálná procenta energie, která komunitně vyrobíme, což by mělo být 20 %.
Uvažujete o projektu komunitní energetiky?
Probereme Vaši situaci a navrhneme pro Vás nejvhodnější provozní model.
