Odpovídáme na otázky z webináře Úvod do nového stavebního zákona 12. 10. 2023

Která vyhláška nebo nějaký předpis bude upravovat, které stavby spadají pod konkrétní stavební úřady (obecní, krajské, ORP nebo DESÚ) ? Konkrétně mě zajímají pozemní stavby pro dopravu, železniční stavby atd. (původně všechny spadaly pod Drážní úřad). 

Působnost stavebních úřadů pro povolování jednotlivých typů staveb vyplývá z velké části přímo ze stavebního zákona. Významné (velké) stavby dopravní infrastruktury, zejména dálnice, železniční dráhy, letecké stavby, stavby přenosové soustavy a další (tzv. vyhrazené stavby – úplný seznam je v příloze č. 3 nového stavebního zákona) a stavby související bude povolovat nově zřízený Dopravní a energetický stavební úřad (§ 33 odst. 2 NSZ). 

Stavby silnic I. třídy budou v 1. stupni povolovat krajské úřady (§ 34 písm. a) NSZ).

Ostatní silniční dopravní stavby (silnice II. a III. třídy, místní komunikace, veřejně přístupné účelové komunikace) budou povolovat stavební úřady obcí s rozšířenou působností (§34a odst. 2 NSZ).

U další staveb, které nemají takto speciálně stanovenou příslušnost, to budou stavební úřady jednotlivých obcí, v rámci své územní působnosti. Které obecní úřady, nad rámec ORP, budou stavebními úřady, to určí vyhláška MMR, jejíž návrh dosud nebyl zveřejněn.

Kde nově budeme žádat o vydání stavebního povolení v případě staveb na dráze (oprava nebo rekonstrukce, přístavba apod. například výpravní budovy), což nyní bylo v kompetenci drážního úřadu. Dle vaší odpovědi budou celostátní dráhy vydávány DESÚ, ale nespecifikovali jste např. regionální tratě, ty předpokládáme běžným SÚ. Ale budova na celostátní dráze a na regionální dráze? 

Všechny stavby drah jako takových bude podle přílohy č. 3 NSZ (písm. b) povolovat DESÚ. To by se mělo týkat i oprav a rekonstrukcí. Totéž by podle § 33 odst. 2 písm. b) NSZ mělo platit i pro všechny stavby související s drahami.

Budou se do Geoportalu ÚP digitalizovat i již provedené a platné ÚPD? Nebo se to týká jenom nových ÚPD?

NSZ otázku vložení stávající platné ÚPD do národního geoportálu GP výslovně neupravuje. Může to podrobněji upravit prováděcí vyhláška MMR, jejíž návrh dosud nebyl zveřejněn. Pokud by tomu tak nebylo, bude podle mého názoru platit, že není dána povinnost hned po účinnosti NSZ zveřejnit v národním geoportálu veškerou platnou ÚPD. 

Zveřejněna zde však bude muset být každá první změna ÚPD, která bude pořízena po účinnosti NSZ, a spolu s ní, jako standardní součást odůvodnění každé změny, i úplné znění ÚPD. Tím se postupně platná ÚPD v geoportálu zveřejní. Souvisí to i s povinností převést spolu s první změnou po účinnosti NSZ současnou ÚPD do jednotného standardu.

Plánuje se v rámci přechodu rozhodování o stavbách OZE pod Krajský stavební úřad jednotná metodika posuzování těchto staveb? Je nějaký předběžný návrh, do kterého by bylo možné nahlédnout? V současné době je povolování staveb OZE (jde mi konkrétně o stavby FVE od 50 kW do 1MW výkonu) absolutně nejednotné, metodika zastaralá (neodpovídá změnám v rámci energetického zákona) a z praktických zkušeností se postup a požadavky liší nejenom úřad od úřadu, ale i úředník od úředníka.

O přípravě takovéto metodiky nevíme, ale pokusíme se zjistit a pokud budeme mít nějaké informace, dáme vědět. K určitému sjednocení by měl vést právě i přechod pravomocí k povolování na krajské úřady.

Dobrý den, mám otázku ke stavební uzávěře při zrušení části ÚP, je stanoven nějaký termín, do kdy je možné stavební uzávěru vydat po zrušení ÚP? A je zde nějaký rozdíl mezi starou a novou úpravou, pokud byl zrušen ÚP nebo jeho část za účinnosti starého zákona a mezitím nabyde účinnosti už nová úprava?

V případě, který popisujete, dle mého názoru není věcný rozdíl mezi starou (§ 97 odst. 1 SZ) a novou (§ 123 odst. 2 NSZ) úpravou, kromě toho, že je nová úprava v samostatném odstavci a nezahrnuje případ zrušení rozhodnutí o námitkách, který podle NSZ nemůže nastat. 

Lhůta do jaké lze v tomto případě stavební uzávěru vydat v NSZ, stejně jako v platné úpravě, výslovně stanovena není. Dle mého názoru je i v případě tohoto postupu podmínkou pro zákonnost stavební uzávěry to, aby byla nezbytná ve vztahu k plánovanému budoucímu využití území, tedy aby nebylo toto plánované využití zmařeno. 

Úprava v § 123 odst. 2 by se tedy měla dle mého názoru vykládat společně s § 114 odst. 1 NSZ, podle nějž má po zrušení části ÚPD zastupitelstvo "bezodkladně" rozhodnout o dalším postupu. V případě postupu podle § 114 odst. 1 c), tedy kdy po zrušení (části) změny nebude nová změna pořizována, dle mého názoru nebude možné stavební uzávěru vydat.

Prosím o vysvětlení výpočtu podlahové plochy. Bylo řešeno nařízením vlády: č. 366/2013 Sb?

Nařízení vlády: č. 366/2013 Sb je prováděcím předpisem k občanskému zákoníku a je nadále platné, nezávisle na NSZ. Obecná pravidla jeho § 3 pro výpočet podlahové plochy bytu v bytové jednotce jsou dle našeho názoru použitelná i pro postupy podle NSZ. 

Lze považovat za drobnou stavbu instalaci stavební buňky (15m2) nebo přístřešku do 40m2? Pozemek je určen pro výrobu a skladování. Podle přílohy č. 1 k zákonu č. 283/2021 Sb. mi vyplývá, že drobné stavby jsou možné jen na pozemcích pro bydlení, popř. rekreaci.

Podle přílohy č. 1 NSZ je drobnou stavbou stavba do 40 m2 jen, pokud má být umístěna na pozemku rodinného domu nebo rekreační stavby, se kterými musí také souviset. Případně je drobnou stavbou také stavba do 40m2 v zahrádkářské osadě nebo stavba rekreace do 55m2. Kromě toho Příloha č. 1 NSZ obsahuje výčet řady dalších drobných staveb, nicméně Vámi uváděné příklady pod tento výčet zahrnout nelze a nebudou tedy drobnou stavbou dle NSZ.

Jaké související právní předpisy jsou k novému stavebnímu zákonu závazné? Jaké normy jsou pro stavební záměry závazné a co hrozí, když nejsou v některých bodech dodrženy? Těchto požadavků v normách je nyní tolik, že reálně není možné všechny dodržet.

Nejdéle do 1. 7. 2027 bude zachována závaznost všech dosavadních prováděcích právních předpisů stávajícího stavebního zákona, dokud nebudou nahrazeny novými prováděcími předpisy, jež se již připravují. Jejich seznam je na slidu č. 102. Jestliže je dotaz mířen i na závaznost norem ČSN, bude nadále platit pravidlo, že úprava obsažená v těchto normách bude závazná jen při výslovném odkazu na ně v prováděcích předpisech.

Jak se stanovuje okruh účastníků řízení? Existují pro to jasně stanovená pravidla?

Okruh účastníků řízení je v NSZ stanoven v § 182 velmi obdobně, jako je tomu nyní u společného řízení dle § 94k, přičemž je také rozšířena možnost účasti enviromentálních spolků v řízeních, ve kterých je vydáváno JES a kde mohou být dotčeny zájmy ochrany přírody a krajiny.

Jaká je trestněprávní odpovědnost autorizovaných osob, stavebního úřadu i DOSS dle NSZ?

V NSZ jsou upraveny přestupky v § 301–304, které dopadají jen na stavebníky a výkon autorizovaných činností a navazují na povinnosti těchto osob stanovených v § 160-169.

Odpovědnost autorizovaných osob je dále upravena dosavadním autorizačním zákonem č. 360/1992 Sb. Odpovědnost stavebního úřadu či DOSS ve smyslu trestněprávním v NSZ upravena není. Ve vztahu k úředním osobám se uplatní obecná trestněprávní úprava, tedy trestné činy zneužití pravomoci úřední osoby a maření úkolu úřední osoby z nedbalosti (§ 329 a § 330 trestního zákoníku). 

Bude nadále existovat institut samostatného územního řízení? Nebo se vždy bude s novým záměrem žádat rovnou o povolení k provedení stavby?

Územní řízení a jeho alternativy jsou nově integrovány do jednoho řízení o povolení stavby. Již se tedy nebudou záměry zvlášť umisťovat a až následně povolovat, jako tomu bylo dosud. Bude se žádat rovnou a pouze o povolení stavby. Územní rozhodnutí vydaná před účinností NSZ bude po dobu jejich platnosti možné použít, stavební úřad v takovém případě v řízení o povolení stavby nebude řešit otázky, které již jsou vyřešeny územním rozhodnutím.

Na otázky odpovídali experti na stavební právo Pavel Černý a Jan Slezák z advokátní kanceláře Frank Bold Advokáti. 

Je vám ohledně nového stavebního zákona stále něco nejasné? 

Obraťte se na nás