Dopady na real estate: Poslanecká sněmovna přehlasovala senátní veto k novele stavebního zákona
- 10. 09. 2026
- Články > Stavební právo a územní plánování
Poslanecká sněmovna přehlasovala veto Senátu a novelu stavebního zákona schválila ve středu 9. září. Novelu nyní čeká už jen podpis prezidenta a vyhlášení ve Sbírce zákonů. První vlna účinnosti se očekává už od 1. listopadu 2026, druhá klíčová vlna přijde 1. ledna 2027. Pro obce jde o změnu, která zasáhne územní plánování i způsob, jakým budou hájit své zájmy vůči dotčeným orgánům. Pokud chcete vědět více, zveme Vás 16. září od 13:00 na odpolední konferenci o novele SZ do Prahy, nebo se můžete připojit online.
Pokud je záměr navržen v zastavěném (nově zastavitelném) území a je v souladu s územním plánem, nebude stavební úřad znovu posuzovat požadavky ochrany přírody, zemědělského půdního fondu nebo dalších složek životního prostředí, které se považují za vypořádané při pořizování územního plánu. Prakticky to znamená: čím konkrétnější a propracovanější váš územní plán je, tím silnější ochranu před nežádoucím rozvojem máte. Vágní nebo zastaralý územní plán naopak omezí možnosti vaší obrany proti němu.
Nově sem patří například stavby do 60 m² zastavěné plochy a do 5 m výšky na pozemcích rodinného domu nebo stavby pro rekreaci se stejnými parametry (dosud byl limit 40 m²), dále obdobné stavby pro zemědělství nebo dočasné stavby a zařízení do 90 dnů. Pokud chcete mít tyto stavby pod kontrolou, je čas prověřit, zda váš územní plán obsahuje dostatečnou regulaci.
Dosud bylo nutné stavbu po povodni či požáru obnovit na původním místě. Nově to může být i jiný vhodný pozemek. Pro obce to přináší větší flexibilitu při krizovém plánování – ale také potřebu mít předem jasno v tom, kde a za jakých podmínek by taková obnova přicházela v úvahu.
Dosud menší obce pořizovaly územní plán prostřednictvím úřadu obce s rozšířenou působností, který vedl proces jako svou přenesenou působnost. Od roku 2027 můžete pořizovat i schvalovat územně plánovací dokumentaci sami – jako vlastní výkon samosprávy. Zvyšuje se vaše autonomie, ale také odpovědnost za průběh, lhůty a kvalitu výsledku. Menší obce, které nemají vlastní odborné kapacity, mohou využít jinou obec jako smluvního pořizovatele nebo požádat úřad rozvoje území kraje o pořízení bezplatně (v r. 2027 ještě ORP). Problém ale není jen personální – je to i politická zodpovědnost za každé rozhodnutí o rozvoji území.
Dnes je obec při sporu s dotčeným orgánem (například ochranou přírody nebo památkovou péčí) v nevýhodném postavení – její zájmy reprezentuje pořizovatel, proces je pomalý a výsledek nejistý. Po novele bude obec rovnocenným účastníkem dohadovacího řízení a při nedosažení dohody rozhodne Úřad rozvoje území. Výsledek bude napadnutelný u správního soudu. To je reálné posílení pozice samospráv – ale vyžaduje, abyste měli jasně formulované zájmy a byli schopni je v řízení hájit.
Nový ústřední správní orgán převezme kompetence jak v územním plánování, tak v povolování vyhrazených staveb. Pro obce to má dvojí dopad: na jedné straně tento úřad bude rozhodovat spory, v nichž budete stranou. Na druhé straně bude spravovat metodické řízení nového systému – a od kvality jeho práce bude záviset, zda reforma přinese slíbené zjednodušení, nebo jen přesun komplikací na jiné místo.
>>> Čtěte také, jako jsou dopady novely SZ na real estate
Nový systém funguje tak, že klíčová rozhodnutí o přípustnosti záměrů padají při pořizování územního plánu – ne až při povolování stavby. Územní plán se tak stává hlavním nástrojem vaší ochrany i rozvoje. Pokud je váš územní plán zastaralý, vágní nebo nevyvážený, po nabytí účinnosti novely bude těžší situaci napravit – záměry v souladu s územním plánem projdou řízením s výrazně menšími možnostmi zásahu.