Jak hodnotíme mimořádná opatření z hlediska zákonného zmocnění?

Vláda se rozhodla už nepožádat o prodloužení nouzového stavu. Proto se v případě nutných protiepidemických opatření bude muset ministerstvo zdravotnictví svými opatřeními vejít do zákonného zmocnění zákona o ochraně veřejného zdraví. Je však sporné, zda některá uvedená opatření dostatečný zákonný podklad skutečně mají. Otazníky vyvolávají zejména následující opatření.

Ochranné prostředky

Od počátku zavedení povinnosti nosit ochranné prostředky dýchacích cest, se objevila otázka, zda by toto plošné omezení svobody pohybu a pobytu (a také ochrany před neoprávněným zasahováním do soukromého života), které po dlouhou dobu obsahovalo jen dílčí  výjimky, obstálo v testu proporcionality. Současně existují pochybnosti o existenci zmocnění v § 69 o ochraně veřejného zdraví (zákaz nebo nařízení další určité činnosti k likvidaci epidemie nebo nebezpečí jejího vzniku), na které příslušné opatření nadále odkazuje. Jedná se totiž o zbytkové́ ustanovení, ze kterého nelze přímo vyvodit možnost ministerstva zdravotnictví nařídit takto plošný́ zákaz.

Nedostatečného zákonného podkladu pro možnost nařídit roušky či jiné ochranné prostředky si je zřejmě vláda vědoma. Naznačuje to i návrh speciálního pandemického zákona, který́ má nově výslovně tuto kompetenci ministerstvu zdravotnictví svěřit. Od 18.5 a zejména po 25.5 mají platit další výjimky z povinnosti nosit roušky, lze proto uvítat další přiměřené rozvolnění tohoto omezení volného pohybu osob. Otazník nad dostatečným zákonným podkladem však nadále zůstává.

Zákaz a omezení hromadných akcí

Ministerstvo zdravotnictví odkazuje ve svém opatření, které se týká zákazu a omezení hromadných akcí nad 100 osob na § 69 zákona o ochraně veřejného zdraví (zákaz nebo omezení styku skupin fyzických osob podezřelých z nákazy s ostatními fyzickými osobami, zejména (...) zákaz nebo omezení slavností, divadelních a filmových představení, sportovních a jiných shromáždění a trhů…). Vedle omezení hromadných akcí výslovně uvedených v předmětném ustanovení však opatření směřuje i na další umělecká představení, kulturní, náboženské, spolkové, taneční, tradiční a jim podobné akce a jiná shromáždění. Míří také na výstavy, slavnosti, poutě, přehlídky, ochutnávky, vzdělávací akce, oslavy, a to jak veřejné, tak soukromé, s účastí přesahující ve stejný čas 100 osob. I tyto akce lze pravděpodobně výkladem podřadit pod „jiná shromáždění”.

Pořád je však nutné toto ustanovení vykládat v kontextu návětí příslušného paragrafu. Musí tedy sledovat zákaz nebo omezení styku skupin fyzických osob podezřelých z nákazy s ostatními fyzickými osobami. Podezřelí však nemohou být všichni, protože podezření musí být důvodné. Aby současně bylo omezení proporcionální (protože proporcionalita je vyžadována u každého zásahu do základních práv a svobod), muselo by se týkat vymezených rizikových skupin. V každém případě je škoda, že vláda nestihla schválení speciálního pandemického zákona Parlamentem tak, aby od 18.5 měla pro svá, i nadále do značné míry plošná, opatření jednoznačný a určitý zákonný podklad.

Úprava podmínek provozu stravovacích a ubytovacích zařízení

Ministerstvo zdravotnictví nařídilo mimořádné opatření k úpravě podmínek provozu stravovacích a ubytovacích zařízení dle § 69 odst. 1 písm. b) a i) zákona o ochraně veřejného zdraví. První uvedené ustanovení skutečně umožňuje kromě jiného uzavření ubytovacích podniků a provozoven stravovacích služeb nebo omezení jejich provozu. Druhé ustanovení je opět zbytkovou klauzulí (zákaz nebo nařízení další určité činnosti k likvidaci epidemie nebo nebezpečí jejího vzniku). Mimořádné opatření je však širší a netýká se jen provozu stravovacích a ubytovacích zařízení. Omezuje totiž například také provoz zoologických zahrad, botanických zahrad, arboret a podobných provozů, provoz knihoven, prodej oděvů a obuvi, činnost holičství a kadeřnictví, provoz muzeí, galerií, výstavních síní a dalších. Opět je tedy sporné, zda § 69 odst. 1 písm. i) zákona o ochraně veřejného zdraví dává pro tato omezení dostatečné zákonné zmocnění. 

Omezení překročení státní hranice ČR

Ochranná opatření podle zákona o veřejném zdraví nemůžou znamenat plošný zákaz vstupu cizinců na území ČR. Tato ochranná opatření mohou znamenat nařízení testování, povinnou karanténu a podobně. Tomu odpovídá celé ustanovení § 68 odst. 1 tohoto zákona, když hovoří o tom, že osoba, která má ve vlastnictví, správě nebo užívání prostory, zařízení nebo pozemky, na nichž mají být ochranná opatření prováděna, je povinna v nezbytném rozsahu poskytnout příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví součinnost při organizování a provádění ochranných opatření. Navíc lze podle našeho názoru takto zakazovat vstup na individuální bázi, nikoli plošně. K diskusi je také proporcionalita opatření, neboť se plošná omezení týkají i zemí, kde je dle všeho riziko nákazy nízké (například Slovinska).

Nařízení Vězeňské službě ČR

Předmětné opatření ukládá různé úkoly Vězeňské službě ČR. Jedná se například o rozhodnutí o dočasném omezení návštěv ve vazebních věznicích, věznicích a v ústavech pro výkon zabezpečovací detence tak, aby byla v rámci jedné návštěvy umožněna návštěva pouze jedním návštěvníkem či rozhodnutí o povinnosti osob vstupujících do těchto objektů podepsat prohlášení o tom, že tato osoba není podrobena karanténě, nemá příznaky respiračního infekčního onemocnění, a dále že u této osoby nebylo v období posledních 30 dní laboratorně potvrzeno onemocnění COVID-19. Zákonným podkladem těchto nařízení je přitom opět zbytková klauzule § 69 odst. 1 písm. i) zákona o ochraně veřejného zdraví.

Pohledem právníků Rekonstrukce státu a Franka Bolda

Platforma Rekonstrukce státu společně s týmem Franka Bolda mnohokrát apelovala na vládu, aby si zajistila jednoznačný právní rámec pro dlouhodobý boj s pandemií. Vláda však přišla se svým řešením se značným zpožděním. Speciální pandemický zákon, jehož myšlenka zčásti odpovídá našim doporučením, ale který ještě obsahuje významné dílčí nedostatky (zejména absenci parlamentní kontroly pro zásadní plošná opatření), na projednávání Parlamentem totiž teprve čeká. Třebaže se vláda rozhodla, že o prodloužení nouzového stavu již nepožádá a bude postupovat dle zákona o ochraně veřejného zdraví, i nadále je sporné, zda má ministerstvo zdravotnictví pro všechna svá mimořádná opatření účinná od 18.5 jednoznačný zákonný podklad. 

Pokud máte pochyby o správném postupu vlády ve Vašem případě, obraťte se na nás. Situaci společně zanalyzujeme a navrhneme možný postup.

Autorem článku je právník týmu Frank Bold a Rekonstrukce státu Lukáš Kraus.

Ozvěte se nám. Jsme Váš partner pro správná rozhodnutí

Poskytnete nám základní informace

Stačí stručně popsat situaci, kterou právě řešíte, vyplnit kontaktní údaje a odeslat formulář níže.

Dohodneme si podmínky spolupráce

Zavoláme Vám, nebo se ozveme e-mailem, probereme detaily možné spolupráce a připravíme nabídku.

Pustíme se do práce

Pokud se rozhodnete využít našich služeb, uděláme vše pro úspěšné vyřešení vašeho případu.

S čím potřebujete pomoci*

Vaše jméno a příjmení*

Váš telefon*

Ulice a č.p., město*

Váš e-mail*

Poptávám placenou právní službu a potvrzuji, že souhlasím s podmínkami poskytování právních služeb

Přečtěte si, jak nakládáme s osobními údaji zde.