Pro výstavbu obnovitelných zdrojů energie nebude nutné měnit územní plán. Nově budou ve veřejném zájmu

V čem chyba spočívá?

Zákonodárci měli v úmyslu doplnit výčet veřejné technické infrastruktury v § 2 stavebního zákona o „výrobny elektřiny z obnovitelných zdrojů“, které by pak pro umístění v nezastavěném území nevyžadovaly změnu územního plánu. Z ustanovení však vypadla čárka, a tak (doslovně vzato) pod veřejnou technickou infrastrukturu zahrnuli pouze „elektrické vedení výrobny elektřiny z obnovitelných zdrojů“.

Výsledný stav jsme pečlivě zanalyzovali v kontextu dalších zákonných ustanovení a dospěli jsme k závěru, že ani toto pochybení zákonodárce nemusí být pro investory překážkou.

Jste-li investorem nebo obcí a zajímá vás posouzení vašeho konkrétního případu, rádi vaši situaci zanalyzujeme.

Podívejte se co nabízíme

Obecně platí, že v nezastavěném území lze i bez vymezení v územním plánu umisťovat stavby za splnění těchto podmínek:

• jedná se o stavbu spadající do některé z kategorií dle § 18 odst. 5 stavebního zákona kam spadá mj. veřejná technická infrastruktura a stavby bezprostředně související;

• územně plánovací dokumentace umístění stavby výslovně nevylučuje;

•  umístění stavby je v souladu s charakterem nezastavěného území.

I nadále pracujeme na tom, aby byla legislativní chyba napravena a výklad Lex OZE I se stal pro všechny na první pohled jasný.

Změny pro umístění větrných i pozemních solárních elektráren

Novela energetického a stavebního zákona přezdívaná Lex OZE I přináší zásadní změny, které usnadní výstavbu velkých obnovitelných zdrojů energie, především větrných a solárních parků. Novela začala platit na konci ledna.

Nově mají být výrobny energie z obnovitelných zdrojů zařazeny do definice veřejné technické infrastruktury podle stavebního zákona. To znamená, že je bude možné umisťovat mimo území vyhrazené v územním plánu. Odpadne tak nutnost pořizovat pro jejich realizaci změnu územního plánu.

Tyto změny by mohly usnadnit nejen výstavbu pozemní fotovoltaiky, ale také v Česku dlouhodobě zablokovaných větrných elektráren (VTE), a to v krajích, kde jejich výstavba není regulována zásadami územního rozvoje (ZÚR).

Jmenovitě se jedná o Karlovarský, Plzeňský a Královéhradecký kraj. VTE nejsou regulovány ani v ZÚR Středočeského, Jihomoravského a Zlínského kraje, zde ovšem výstavbě VTE významně brání ochranná pásma leteckých staveb, a/nebo nedostatečná kapacita sítě. 

Ve výše zmíněných krajích by tak krajské úřady neměly výstavbě VTE formálně bránit. Stejně to platí u těch krajů, kde je v určitých lokalitách výstavba VTE podle regulace v jejich ZÚR umožněna (např. v Olomouckém, Pardubickém, Libereckém kraji). 

Ačkoli změny, které přináší Lex OZE I, mohou přípravu projektů VTE významně usnadnit, nadále platí, že je pro VTE nutné získat nezbytná závazná stanoviska, rozhodnutí a povolení. Výstavbě VTE v praxi přitom často brání ochranná pásma zejména vojenských leteckých staveb, nutnost získat souhlas k zásahu do krajinného rázu nebo výjimky ze zákazů u zvláště chráněných rostlin a živočichů. 

Zvažujete výstavbu větrné elektrárny nebo pozemní fotovoltaiky?

Navrhneme strategii postupu a provedeme Vás povolovacím procesem. Jsme experti na umisťování obnovitelných zdrojů energie v území.

Obraťte se na nás

Analýza dopadů novely energetického zákona Lex OZE 1. Pro investory i samosprávy

Na projekty z oblasti obnovitelných zdrojů může mít novela Lex OZE 1, která je účinná od konce ledna 2023, zásadní dopad. Nabízíme proto i investorům i samosprávám podrobnou analýzu.

Více o analýze